reklama

Komise tak prakticky naplnila krok, který v úterý oznámil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Výzva, která má podobu dopisu komisaře Avramopulose českému ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, je prvním krokem v řízení pro nesplnění povinnosti.

Po české odpovědi může ze strany komise následovat takzvané odůvodněné stanovisko a poté se unijní exekutiva může obrátit na soud EU. Ten by následně rozhodoval o případné pokutě pro stát.

Země EU se v roce 2015 shodly na mimořádném programu, v jehož rámci mělo být za dva roky z migrační krizí postižených Řecka a Itálie přerozděleno podle kvótového klíče mezi ostatní státy unie 160.000 přesně definovaných žadatelů o azyl ze zemí, u jejichž občanů je velká pravděpodobnost udělení mezinárodní ochrany. Prvních 40.000 bylo dobrovolným závazkem států včetně Česka. U dalších 120.000 byly ČR a několik dalších zemí proti, byly ale přehlasovány. Postup následně Slovensko a Maďarsko napadly u evropského soudu.

Program ale příliš nefunguje, dosud bylo přesunuto jen asi 21.000 osob a komise sama uvádí, že celkové číslo naplněno nebude. EK ale zároveň upozorňuje, že povinnost přerozdělit oněch několik desítek tisíc lidí, kteří na přesun nárok mají a jsou nyní v Itálii a v Řecku, v září neskončí. Své kvóty zatím nenaplňuje naprostá většina zemí EU, tempo přebírání migrantů se však zrychluje.

Komise postup vůči trojici států zdůvodňuje tím, že Česko, Polsko a Maďarsko neplní povinnost nejméně každé tři měsíce nabízet do programu volná místa. Například Česká republika podle komise "neoznamuje v pravidelných intervalech, a alespoň každé tři měsíce, náležitý počet žadatelů, kteří by mohli být rychle přemístěni na její území" a neplní následně ani další povinnosti, které by z takového oznamování plynuly.

Česko, které přijalo jen 12 žadatelů o azyl, nová místa nenabídlo už déle než rok. Například Rakousko, proti němuž podobné řízení vedeno není, sice nepřijalo z Itálie a Řecka ještě vůbec nikoho, ale v květnu slíbilo volná místa pro 50 osob.