Pokud vyhraje Trump, rozpoutá jaderné zbrojení, varuje expert

Jaderné zbraně pro Tokio a Soul

Server uvádí, že pokud by se Trump stal prezidentem, lidé, kteří v rámci spojenců USA v Asii – tedy zejména v Japonsku a Jižní Koreji – prosazují jaderné zbrojení, by se mohli dostat „z okraje politické scény do mainstreamové politiky".

Jak server vysvětluje, Trump totiž v rámci své kampaně navrhl stažení amerických jednotek a ozbrojení Japonska a Jižní Koreje jadernými zbraněmi, pokud nebudou souhlasit s vyššími poplatky za udržování amerických základen v zemi.

„Pokud se Trumpovy výroky změní v realitu, bude tu podle mě hodně politiků, kteří budou nadšeně souhlasit," uvedl například Hiroši Nunokawa, profesor japonské historie na Hirošimské univerzitě.

Jaderná válka v Asii?

Podle některých expertů by to ale mohlo vést k vyhrocení jaderné situace v Asii. Jak server uvádí, v Japonsku se v současné době nachází 54 tisíc amerických jednotek, v Jižní Koreji jich pak je 28,5 tisíc. Za jejich přítomnost každý rok Americe Tokio platí asi 1,6 miliard dolarů, Soul pak asi 866 milionů dolarů.

Takaši Hiraoka, mírový aktivista a bývalý starosta Hirošimy, která se sama stala obětí jaderného útoku v roce 1945, varuje, že pokud se Trump stane prezidentem, „bude muset převzít zodpovědnost za osud celého lidstva. Nemůže se vyhnout nebezpečím, které jsou s jadernými zbraněmi spojeny," varuje.

Z hlediska jaderného zbrojení v současnosti bezpečnost Asie ohrožují dvě jaderné mocnosti – Čína a Severní Korea. „Čína je hrozbou kvůli svým stále agresivnějším strategiím ohledně získávání území v Jihočínském moři, Severní Korea pak kvůli svému pokračujícímu vývoji jaderných zbraní," připomíná server.

Americký „jaderný deštník"

Japonsko a Jižní Korea o jaderné zbraně usilovaly v 60. a 70. letech minulého století, ale „Washington je byl schopen přesvědčit, aby místo toho vstoupily pod ochranu jeho ‚jaderného deštníku'. V Japonském Parlamentu a jihokorejském Národním shromáždění stále existují lidé, kteří jaderné zbraně obhajují, ale je jich menšina," uvádí dále server.

„Ozbrojení Jižní Koreje a Japonska jadernými zbraněmi by téměř jistě podkopalo podporu Moskvy a Pekingu pro pokračování v sankcích proti Severní Koreji," podotýká také server.

Na závěr server dodává, že ani jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje, ani japonský premiér Šinzó Abe politice jaderného zbrojení nakloněni nejsou.

Témata:  Donald Trump,  volby v USA,  jaderné zbraně