Co stojí za migrační vlnou a jaká je budoucnost? Expert odhalil překvapivé závěry

Vlna extrémního sucha dnes trápí státy napříč kontinenty. Nejvíce se v této souvislosti hovoří například s Venezuelou, Indií, Kanadou či Etiopií. A varování před teplým létem a nedostatkem vody přichází i do České republiky.

Před deseti lety se s tímto problémem potýkala i Sýrie. Tehdy se podle Jonathana Marshalla, výzkumného pracovníka a novináře, americká vláda rozhodla ne k pomoci, ale využila tamější ekologické krize ke změně režimu. Situace vedla k humanitární krizi.

Vědci před oteplováním planety a změnami klimatu často varují, avšak Marshall uvádí, že tomu není věnována dostatečná pozornost. Proto jej například v podstatě ani nepřekvapilo, jak málo bylo napsáno či odvysíláno o studii německého Institutu Maxe Plancka, podle které zvyšující se teploty učiní z Blízkého východu či severní Afriky neobyvatelná místa. A to do konce tohoto století. Současný počet uprchlíků prchajících ze svých domovů do Evropy by proti tomu, co nastane, byl zanedbatelný.

"Nemusíme však čekat ještě destíky let. Již můžeme vidět, jak vlna tepla a sucha narušila život v Sýrii, zapříčinila nedostatek jídla, nezaměstnanost, občanské nepokoje a migraci," píše pro Consortium News. A chybné vládní kroky a zahraniční vlivy prý ještě posílily tragédii v zemi, kde sucho působilo jako katalyzátor politického neklidu.

Odkazuje na dokumenty zveřejněné na serveru Wikileaks, díky kterým je zřejmé, že Washington tyto věci nepřekvapily. V roce 2006 totiž prý velvyslanectví USA v Damašku oznámilo, že Sýrie čelí vodní krizi, která by mohla vést k ekonomické nestabilitě a společensko-politickým nepokojům.

Podle zprávy již téměř 250000 lidí tehdy mělo opustit své domovy především na východě země a vydalo se hledat potravu a práci jinde a velvyslanectví varovalo před možnou humanitární krizí. Tehdy prý například i deník New York Times přinesl příběh o tom, jak čtyřleté sucho v Sýrii krutě postihlo miliony Syřanů. "Místo pomoci však USA navrhlo způsoby, jak destabilizovat tamní vládu a změnit syrský režim. A v roce 2010 se nakonec krize stala realitou," popisuje Marshall. Asad a jeho vláda totiž nedokázali a jen těžko mohli s nedostatkem vody bojovat. 

"Ačkoliv nepokoje přišly v reakci na politickou situaci a ne na klimatické změny, syrské státní a společenské instituce byly léty strádání oslabeny a byly tak snadným cílem cizích mocností a domácích extremistů," domnívá se Marshall. A tato současná situace může být podle něj jen malou ukázkou toho, co bude s přibývajícími teplotami a úbytkem vody následovat. 

"Už loni ministr zahraničí, John Kerry, uvedl, že pokud si myslíme, že imigrace je pro Evropu výzvou kvůli extremisu, máme počkat na to, co se bude dít, až se objeví nedostatek vody, potravy a boj jednotlivých skupin o přežití," připomíná.

Dodává, že Washington by však měl být připraven pomáhat i nepřátelským režimům, protože jak ukazuje příklad syrské krize, oslabení vlády pod vlivem ekologické katastrovy s cílem vynutit si politické změny je jen receptem na humanitární katastrofu a násilí.

Témata:  Syrská krize,  USA,  oteplování,  sucho