USA ztrácí víru v demokracii? Politolog varuje před budoucností

Jen zkažení potřebují despocii

Američtí proroci často předvídají přechod k tyranii, avšak jejich varování zatím vždy vzedmula účinnou snahu o záchranu, konstatuje politolog. Domnívá se, že k takovému scénáři nyní dojde ve Spojených státech i nyní.

V roce 1787 americký státník Ben Franklin varoval, že ústavnost může skončit jako despocie - obdobně jako jiné formy státního zřízení - v momentě, kdy se lidé stanou natolik zkažení, že despotickou vládu potřebují, připomíná Sleeper.

Expert doplňuje, že též politický myslitel Alexis de Tocqueville v roce 1835 předvídal "tyranii demokracie". Stejně tak novinář Walter Lippmann v roce 1920 navrhoval vládu expertů ve smyslu toho, co filozof John Dewey nazval "možná nejefektivnější obžalobou demokracie, která kdy byla sepsána," uvádí akademik  

"Nyní společenští vědci hlásí, že ztrácíme víru v demokracii," pokračuje Sleeper. Sám se však domnívá, že pravděpodobnější je varianta, že Američané nepozorují ani tak krizi demokracie, ale především problém hospodářského růstu, který degradoval demokracii pěstováním nerovností a bujarého konzumerismu.  

"Ti, kdo trvají na tom, že problémem je vláda, a ti kdo zbavují voliče hlasovacího práva pod záminkou zamezení podvodů, pokřivili demokracii dostatečně na to, aby se prázdné sliby Donalda Trumpa staly atraktivními," kritizuje politolog.

Zhruba 10,6 milionů hlasů, které Trump získal během posledního týdne stranických primárek, podle odborníka příliš nepřevyšuje 9,3 milionu hlasů pro Bernieho Sanderse, ani se nevyrovná 12,4 milionům voličů, kteří hlasovali pro Hillary Clintonovou. Tyto výsledky pak stěží naznačují, že by si většina z možných 130 milionů voličů oprávněných hlasovat v listopadovém souboji o Bílý dům vybrala "despotickou vládu", deklaruje Sleeper.  

Demagogové přišli a zmizeli  

Politolog soudí, že demokratické aspirace jsou vždy nepotlačitelné, jelikož elity pokaždé prokázaly, že nedokážou vládnou ani sobě, neřku-li druhým, dokud moc, která je organizovaná občany, nejedná ve shodě, aby instruovala a inspirovala vůdce k pomoci lidem dosáhnout věcí společně, což je úkol, který nemohou realizovat pouhopouzí konzumenti.  

"Vzbouřivší se voliči Sanderse a Trumpa odmítají neoliberální model ekonomického růstu pro růst, který pod vysokými čísly a třpytícím se pozlátkem způsobuje příliš nerovností, bolesti a škod životnímu prostředí," vysvětluje Sleeper.       

Protesty voličů bývají křečovité a občas i kontraproduktivní, pokračuje expert. Domnívá se však, že Amerika může být přesto lepší, než kdy byla - ne pouze znovu dobrá - pokud občané projeví více toho, co zakladatelé USA nazývali nezainteresované vedení, dobře vyškolené k vládnutí nezávislé na touze po moci či bohatství a připravené reagovat a zároveň povzbuzovat lidi coby občany, nikoliv s nimi pouze manipulovat jako s konzumenty.    

Sleeper konstatuje, že původní pokrokářská, dělnická, feministická a občansko-právní hnutí dosáhla svých cílů - byť čelila obecným a technologickým výzvám své doby - prostřednictvím disciplinované konfrontace se škodlivou koncentrací bohatství a moci. "Činily chyby, ale pozvedly miliony," uvádí politolog.   

V americké historii se vždy objevili demagogové jako Huey Long či Joseph McCarthy, když podobné snahy začaly kolísat, poukazuje expert. Dodává však, že takoví politici zmizeli v momentě, kdy demokraté znovu našli pevnou půdu pod nohama. "Američané to mohou nyní zvládnout znovu, na širší organizační platformě, jejíž představitelé budou více mluvit pravdu," uzavírá své pojednání akademik.

Témata:  USA,  demokracie