reklama

Indie na to reagovala vysláním členů své armády, aby stavbě zabránila. Indické úřady přitom uvedly, že jednají jménem Bhútánu, s nímž je pojí "mimořádné přátelské vztahy". Bhútán proti výstavbě silnice, která se podle Číny konala na čínském území, podal oficiální protest.

Indické ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že se Dillí a Peking při diplomatických rozhovorech dohodly na rychlém stažení vojáků ze strategické náhorní plošiny Doklam a že stahování již bylo zahájeno.

Mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing krátce nato sdělila, že indičtí vojáci už jsou na své straně hranice.

Vztahy mezi Indií a Čínou komplikují vleklé územní spory. Čína si nárokuje asi 90.000 čtverečních kilometrů území státu Arunáčalpradéš. Indie naopak prohlašuje, že Čína od roku 1959 neoprávněně okupuje 38.000 kilometrů čtverečních indického území v oblasti Aksaičin ve státě Džammú a Kašmír. Kvůli hraničním sporům spolu obě země v roce 1962 svedly krátkou válku.

K napětí mezi oběma zeměmi přispívá i čínská podpora Pákistánu a fakt, že v indickém exilu žije tibetský duchovní vůdce dalajlama, kterého Peking označuje za separatistu.