reklama

Šéf slovenské diplomacie neuvedl, zda by Slovensko mělo dohnat skluz v přijímání uprchlíků. Řekl pouze, že to není "mechanická záležitost". "Platnost směrnice o relokacích končí v závěru tohoto měsíce a k dnešnímu dni bylo relokovaných 17 procent z toho počtu lidí. To dává odpověď na otázku, zda kvóty fungují nebo nefungují," řekl Lajčák.

Podání žaloby proti rozhodnutí většiny členských států EU ohledně přerozdělování 120.000 běženců na základě kvót označil Lajčák za využití práva. Soud EU zamítl také podobnou žalobu, kterou podalo Maďarsko.

Na základě povinných kvót mělo Slovensko v první fázi převzít 802 migrantů z Itálie a Řecka a následně v případě potřeby dalších 656 uprchlíků.

Soudní dvůr dnes konstatoval, že rozhodnutí nemuselo být přijato jednomyslně, mohlo být učiněno nelegislativním postupem a nebylo tak nutné zapojení národních parlamentů ani veřejné hlasování v Radě EU.

Soud také odmítl, že by přijetí programu porušovalo závěry summitu EU z června 2015, které hovoří o přijetí migrantů na základě konsensu. Podle soudu ale summit v této souvislosti mínil první z programů, kdy se státy skutečně dobrovolně zavázaly převzít z Itálie a Řecka celkem 40.000 osob. Opatření přijaté v září navíc podle soudu nelze označit za "zjevně nevhodné k dosažení sledovaného cíle", tedy snaze pomoci Řecku a Itálii vyrovnat se s důsledky migrační krize v roce 2015.