Obžaloba chce pro extremistku Zschäpeovou doživotí a ochrannou vazbu

Dnes 42letá Zschäpeová vytvořila podle obžaloby spolu s Uwem Mundlosem a Uwem Böhnhardtem teroristickou buňku, která zavraždila po celém Německu devět lidí tureckého a řeckého původu a jednu německou policistku.

Trojici, která většinou používala zbraň české výroby, jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, které si vyžádaly přes 20 zraněných, a 15 přepadení bank.

Mundlos a Böhnhardt se zabili v roce 2011, když jim policie náhodou přišla na stopu, a tak je Zschäpeová jedinou členkou skupiny, která stanula před soudem. Rodačka z východoněmecké Jeny tvrdí, že se na kriminálních činech skupiny nepodílela; o vraždách i o bombových útocích se prý vždy dozvěděla teprve po činu.

Státní zástupci ale takovou interpretaci odmítli a i v dnešní závěrečné řeči zdůraznili, že byla integrální součástí teroristické skupiny a spolupachatelkou všech jejích trestných činů. "Obžalovaná se dobrovolně a zcela vědomě rozhodla pro život v ilegalitě. Rozhodla se pro cestu k teroru," prohlásila už dříve státní zástupkyně Anette Gregerová.

Kromě doživotí požaduje spolkové státní zastupitelství pro obžalovanou také ochrannou vazbu. Žalobce Herbert Diemer na závěr několikadenní závěrečné řeči obžaloby soud vyzval, aby konstatoval mimořádnou závažnost viny a nařídil následnou ochrannou vazbu. Zschäpeová je "bezcitně kalkulující člověk", pro kterého lidské životy nehrály žádnou roli, řekl Diemer.

Diemer dnes rovněž navrhl 12leté vězení pro Ralfa Wohllebena, který údajně pravicovým extremistům opatřil pistoli, kterou NSU později použila k vraždám.

Mnichovský soud případu, který podle odborníků představuje jedno z největších selhání německé policie za poslední desetiletí, věnoval kolem 380 jednacích dnů. Jen závěrečná řeč obžaloby, která dnes skončila, trvala několik jednacích dnů.

Témata:  Beate Zschäpeová,  Německo,  extremismus