reklama

ÚPN upozornil hlavně na to, že bývalí příslušníci StB, kteří svědčili pro Babiše, nebyli před výpovědí zbaveni mlčenlivosti. ÚPN v ústavní stížnosti namítal, že postupem soudů došlo k porušení jeho práva na soudní ochranu, dále listiny základních práv a svobod, jakož i úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Pokud ústavní soudci stížnosti ÚPN v plné míře vyhoví, měli by zároveň zrušit verdikty krajského i nejvyššího soudu. To by znamenalo, že obecné soudy by znovu musely projednat případ evidence Babiše v dokumentech StB a musely by postupovat v souladu s rozhodnutím ústavního soudu.

Ve prospěch Babiše nejprve v roce 2014 rozhodl jeden z bratislavských okresních soudů. O rok později verdikt potvrdil krajský soud. Letos v lednu zase slovenský nejvyšší soud odmítl mimořádný opravný prostředek, jímž se ÚPN snažil zvrátit spor s Babišem.

Slovenský nejvyšší soud v odůvodnění svého verdiktu sice napsal, že výslech bývalých příslušníků StB, aniž byli předtím zbaveni mlčenlivosti, je podstatným porušením zákona, ale že tento nedostatek lze dodatečně napravit. To nejvyšší soud také udělal. V rámci posuzování takzvaného dovolání ÚPN soud sám požádal slovenského ministra vnitra o dodatečné zbavení mlčenlivosti zmiňovaných svědků a ministr žádosti vyhověl.

Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.

Babiš, jehož hnutí je podle průzkumů veřejného mínění favoritem na vítězství v nadcházejících volbách do Sněmovny, vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá.