reklama

Iráčtí Kurdové chtějí v nezávazném referendu o nezávislosti hlasovat 25. září. Irák má zhruba 28 milionů obyvatel, necelou pětinu z nich tvoří Kurdové. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech, kdy byla nad provinciemi obývanými Kurdy zřízena bezletová zóna.

Podle agentury Reuters se Netanjahu pravděpodobně snažil distancovat od komentáře někdejšího zástupce náčelníka generálního štábu izraelské armády Jaira Golana. Ten minulý týden na konferenci ve Washingtonu řekl, že PKK nepovažuje za teroristickou skupinu, a dodal, že podporuje nezávislost Kurdů, protože „solidní a stabilní kurdská entita... někde na nestabilním Blízkém východě... není úplně špatný nápad".

Kurdové se o vznik nezávislého státu snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozparcelovaly koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Iráčtí Kurdové plánují hlasovat o nezávislosti ve své autonomní oblasti a v několika sporných regionech, které ovládají Kurdové, ale nárokuje si je Bagdád. Mezi tyto oblasti patří například provincie Kirkúk, která je bohatá na ropu.

Hlasování sice nebude závazné, kurdští představitelé ale doufají, že se lidé vysloví pro nezávislost, což umožní zahájit rozhovory s vládou v Bagdádu. Tato alternativa se podle agentury AP ale jeví jako vysoce nepravděpodobná, jelikož Bagdád nemá právní povinnost ani motivaci otázku kurdské nezávislosti řešit.

Skutečnost, že Izrael podporuje nezávislost Kurdů, není podle iráckého zákonodárce Mahmúda Hasana vůbec překvapivá. „Izrael samozřejmě nezávislost Kurdů podpoří, jelikož si přeje rozdělit Irák. Spojený Irák pro něj znamená možnou hrozbu," uvedl.

Izrael dlouhodobě podporuje Kurdy a je prvním státem, který se oficiálně zastal referenda. Proti referendu se kromě Iráku staví i Turecko a Írán; obě země se obávají, že vývoj v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů na jejich území. K posunutí termínu referenda Kurdy vyzval i Washington, který se obává, že to ovlivní boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), do nějž jsou kurdské milice zapojeny.