Volby v Německu: Zaměstnanost, příjmy, uprchlíci. Jak je na tom země v porovnání se sousedy?

Německo má jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, k březnu bylo bez práce jen 4 procent obyvatel. Server CNN si všímá, že ještě lépe je na tom Česká republika (3,3 procenta nezaměstnaných), naopak nejhůře si stojí Španělsko s více než 18 procenty na podpoře.

Jenže i když jsou čísla nízká, skoro 5 milionů Němců má jen nepravidelnou a nejistou práci. Martin Schulz slibuje navýšit počet stabilních zaměstnání, zatím současná kancléřka je kritizována, že sama zaměstnává mnoho lidí jen dočasně. Angela Merkelová však usiluje o to, aby i tato zaměstnání podléhala stejným benefitům jako jiné práce na plný úvazek.

Co se platů týče, patří Němci mezi nejlépe placené v Evropě. Místní se mají líp než Britové, Francouzi nebo Italové. Světová banka uvádí, že v roce 2016 byl průměrný roční výdělek německého občana 43 660 amerických dolarů, to je v přepočtu přibližně 952 tisíc korun. I tahle částka je pro Němce neuspokojivá a zvyšování platů je ústředním tématem kampaně Martina Schulze. Kancléřka Merkelová problému pozornost nevěnuje a radši se zaměřuje nezaměstnanost.

Horkou otázkou jsou samozřejmě uprchlíci, do Německa jich míří nejvíc z celé Evropy. Od začátku roku přijaly úřady více než 91 tisíc žádostí o azyl, pro porovnání - ve Velké Británií jich bylo "jen" 10 600, ve Francii 36 tisíc a v Itálii 46 tisíc. Vhodné řešení krize nejspíš neexistuje. Angela Merkelová trvá na své politice vítání těch, kteří pomoc potřebují, Martin Schulz je zase zastáncem spravedlivého přerozdělení mezi členskými státy EU a navrhuje přísný postih pro země, které kvóty odmítají.

S narůstající hrozbou teroristických útoků je otázka bezpečnosti velmi důležitá. Německo patří po Francii a Velké Británii k nejohroženějším státům v Evropě. Oba kandidáti na kancléře navrhují větší výdaje na bezpečnost včetně navýšení počtů policistů v ulicích.

Předvolební kampaně nezapomínají ani na světové problémy jako je globální oteplování nebo znečištěné životní prostředí. V Německu kolem 15 procent vyprodukované energie pochází z obnovitelných zdrojů, v porovnání s jinými evropskými státy si nestojí nijak špatně, ale nejvíc ekologickou zemí starého kontinentu je s přehledem Norsko, kde "zelená" energie pokrývá až 70 procent spotřeby. Kandidáti o nedostatcích často mluví, ale žádné jasné plány a cíle nemají.

Velmi odlišně se staví v otázce mezinárodní obrany, kancléřka by ráda v případě znovuzvolení více přispívala na rozpočet NATO a do roku 2024 by až desetinásobně navýšila počty vojáků v aktivní službě, kterých je momentálně 20 tisíc. Martin Schulz se velice kriticky staví k USA a požaduje odstranění veškerých amerických základen včetně protiraketového systému z německé půdy.

Současné voličské preference zatím neukazují na to, že by Merkelová jako kancléřka měla po 12 letech ve funkci končit. Její CDU/CSU má v průzkumech před SPD náskok kolem 14 procentních bodů. Volby se v Německu uskuteční 24. září.

Témata:  volby v Německu,  Angela Merkelová,  Martin Schulz,  Německo