reklama

Skupina ultra-nacionalistů se shromáždila na předměstí Vídně. Slavili zde výročí vítězství na osmanskými muslimy. "Dnes musíme bránit svou zemi znova," znělo z pódia v narážce na příchod uprchlíků vyznávající islám. Zde se jednalo jen o malou skupinu, ale celostátní průzkum v Rakousku odhalil, že třetina lidí by nechtěla mít muslimy za sousedy, což je mnohem větší část obyvatelstva, než se ukázalo při dotazování ve Francii, Německu, Švýcarsku a Velké Británii.

Jistou měrou k tomu přispívají i média, která často informují o horentních sumách při řešení krize, dávkách pro uprchlíky, případy znásilněných žen přistěhovalci a teroristické útoky po celé Evropě. Pravicové tendence tak přijímají i tradičně středové strany, které chtějí získat voliče. Například šéf lidovců Sebastian Kurz by zrušil dávky migrantům a zakázal všechny muslimské školky, které podle něj vychovávají děti v paralelní společnosti.
Na rozdíl od Angely Merkelové v Rakousku svorně volají, že islám není a nebude součástí rakouské kultury a většinová kultura a jejich vlast musí být chráněná. "Když se strany baví o islámu, vždycky je tam negativní kontext," tvrdí Omar al-Rawi, která pracovala ve skupině pro integraci uprchlíků. "Všude slyšíte populismus. Je to škoda, protože Rakousko bylo modelovou zemí, kde věděli, jak správně začlenit muslimy," řekla šestapadesátiletá žena původem z Bagdádu.

"Většina zdejších muslimů jsou slušní lidé, ale hrozba zákeřné islámské politiky je reálná," řekl novinář Amer Albayati . Ten je považován za experta na terorismus, ale už několik let žije s policejní ochranou kvůli výhrůžkám smrti ze strany extrémistů. Islám patří mezi nejrychleji se rozšiřující náboženství v zemi, dnes čítá kolem 700 tisíc vyznavačů. Většinu z nich tvoří Turci, Čečenci, Syřané nebo Afghánci. Ve školkách nyní najdete víc muslimských dětí než katolických a obavy budí i mladí lidé náchylní k radikalismu. Podle státní zprávy víc než 300 rakouských občanů odešlo do Sýrie bojovat za islámský stát.