Kapitán Dragan by si měl odsedět 15 let za páchání válečných zločinů, rozhodlo Chorvatsko

Vasiljković je viněn především z odpovědnosti za mučení, špatné zacházení a zabíjení zajatých chorvatských vojáků a policistů. Nejprve v červnu a červenci 1991 v Kninu, který byl metropolí samozvané Republiky srbská Krajina (RSK), a posléze v únoru 1993 u Benkovace. K tíži mu prokuratura rovněž dává účast na plánování útoku na město Glina v červenci 1991, při kterém přišli o život civilisté a při němž byl drancován a ničen majetek.

Proces ve Splitu začal až letos v lednu. Vasiljković má australské občanství a Austrálie ho vydala Chorvatsku k trestnímu stíhání až loni v červenci.

Vasiljković se narodil v prosinci 1954 v Srbsku a do Austrálie odešel, když mu bylo 15 let. V roce 1991 se na Balkán vrátil, aby se ujal výcviku srbských povstalců, kteří se se zbraněmi v rukou vzbouřili proti jednostrannému odtržení Chorvatska od Jugoslávie. Po válce žil v australském Perthu pod jménem Daniel Snedden a do svého zatčení pracoval jako trenér golfu.

Ještě za války kapitán Dragan tvrdil, že jeho cílem jako velitele bylo obsazovat území, a vůbec ne zabíjet co nejvíce Chorvatů.

Je mu ale mimo jiné také vyčítáno, že se podílel na výcviku zločiny neblaze proslulé polovojenské formace takzvaných Tygrů, zformované Željkem Ražnjatovičem, známým pod přezdívkou Arkan. Ten byl v té době jedním z mocných vůdců bělehradského podsvětí a založil i vlastní politickou stranu.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) při projednávání případu bývalého "prezidenta" RSK Milana Martiče v roce 2007 jmenoval Vasiljkoviče jako účastníka zločinů spáchaných na Chorvatech. Žádost o jeho zadržení ale nevydal.

Témata:  Chorvatsko,  válka v Jugoslávii,  válečné zločiny