Naděje na vyřešení situace rohingských uprchlíků? Bangladéš začal jednat s Barmou

Barmská vláda dnes umožnila třem skupinám zahraničních diplomatů a představitelů OSN navštívit tři oblasti Arakanského státu na západě země, který byl v průběhu nepokojů zahraničním pozorovatelům a médiím nepřístupný. Předchozí organizovanou inspekci Barma minulý týden odložila kvůli počasí.

Exodus 507.000 Rohingů označila OSN za nejrychleji probíhající uprchlickou krizi současnosti a převážně buddhistickou Barmu obvinila z toho, že provádí etnickou čistku této muslimské menšiny.

Toto obvinění ale Barma odmítá. Armáda zahájila odvetné tažení v Arakanském státě 25. srpna po útoku rohingských povstalců na stanoviště policie. Radikálům vláda připisuje i útoky na civilisty a vypálení více než 400 vesnic, což povstalci popírají. Podle oficiálních údajů barmské vlády během nepokojů zahynulo 500 lidí, převážně rohingských povstalců.

Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová vyzvala k ukončení násilí a k vytvoření bezpečnostních zón v Barmě, kam by se uprchlíci mohli vrátit. Zároveň se vyslovila pro to, aby byl Arakanský stát zpřístupněn vyšetřovací komisi OSN a pro naplnění doporučení, která pro řešení krizové situace v regionu navrhnul tým vedený bývalým generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem.

Úředníci místní správy agentuře AP sdělili, že během dnešní cesty se zahraniční pozorovatelé mimo jiné setkají s pozůstalými obětí z řad menšin, které údajně zabili rohingští povstalci. Zahraniční pozorovatelé již navštívili jednu z příhraničních vesnic, odkud rohingská komunita neutekla, informovala místní policie.

Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně.

Témata:  Rohingové,  Bangladéš,  Barma