reklama

Pro zpravodajskou službu CIA je však všechno jinak, vysoce postavení agenti vidí za jeho bláznivými úmysly chytře promyšlený plán. Experti tvrdí, že Kim není provokatérem, ale racionálním hráčem, kterého motivuje především dlouhodobé přežití režimu. "Vždycky za jeho činy můžeme najít jasný záměr," tvrdí Yong Suk Lee, který se CIA spolupracuje na misi zaměřené na Korejský poloostrov.

"Není to typ člověka, který se jednoho dne probudí a jen tak si usmyslí, že vyhodí do vzduchu Los Angeles. Kim chce vládnout dlouho a poklidně umřít ve vlastní posteli," myslí si Yong Suk Lee. A pro agenty CIA, kteří dostali za úkol zajistit Spojeným státům a spojencům bezpečnost, je správné pochopení Kimových činů tím klíčovým faktorem.

Zatímco zpravodajská služba má pracovat na pozadí, oficiální administrativa USA se snaží vyvíjet diplomatický a ekonomický tlak. To však v posledních měsících působí kontraproduktivně, protože severokorejský režim postupuje v jaderném vývoji rychleji než kdy jindy. I přes ujištění amerického ministra obrany Jamese Mattise o tom, že USA stojí o mírové řešení, prezident Donald Trump si jde dál za svým a soustavně tvrdí, že zde již není místo pro dialog.

Smíšené postoje vůči krizi tak mate nejen svět, ale i samotnou Severní Koreu. Podle CIA je to však právě Kim Čong-Un, kdo vůbec nestojí o další válku na poloostrově. "Zatímco si Kim nepřeje další válku, ostrá konfrontace je pro něho způsobem, jak upevnit svoji vládu a získat ve státě ještě více moci," řekl Yong Suk Lee. Podle něj je KLDR státním organismem, který potřebuje mít veřejného nepřítele pro legitimizaci režimu.

I když se to moc nezdá, vláda Kima totiž nemusí být vůbec stabilní. K moci se dostal po smrti svého otce v roce 2011, ale tehdy byl ještě mladíkem bez politických zkušeností. Likvidace oponentů tak nemusí vždy ukazovat na jeho krutost, ale spíše na strach, že by ho mohl někdo jiný vážně ohrozit. Yong Suk Lee se také domnívá, že svět přeceňuje vliv Číny na Pchjongjang. Naopak poslední měsíce severokorejský režim spíše vysílá zprávu, že jim už nezáleží na podpoře z Pekingu a nestojí o jejich ochranu.