reklama

Zelení si mezitím ustanovili sjezd strany na 25. listopadu, kde by chtěli především jednat o tom, zda mají ve snaze o vytvoření koalice jednat. Angela Merkelová sice pozitivně hlásí, že rozhovory skončí do dvou týdnů a pak už vznikne nová koaliční vláda, problémy se jí však vrší jeden přes druhý.

Zatím se během koaličních jednání strany shodly akorát na tom, že bude připraven strop pro příjem uprchlíků. Stejné názory mají i při uplatňování podmínek pro sloučení rodin. Hovory se však zasekly především na tom, jakým způsobem chtějí vyřešit deportaci odmítnutých žadatelů o azyl.

Koncem října konečně došlo k deportaci 14 odmítnutých žadatelů o azyl. Berlín jejich let několikrát přerušil po té, co v květnu došlo k bombovému útoku v Kábulu, při kterém zemřelo skoro 150 lidí. Data však ukazují, že v Německu momentálně pobývá přes 158 tisíc lidí, kterým azyl nebude poskytnut. Kolem 118 tisíc uprchlíků pak bylo datum deportace prodlouženo z osobních důvodů, nejčastěji se uvádí nemoc nebo těhotenství.

Nejvíc palčivou otázku představují ovšem zločiny páchané uprchlíky v Německu, což má přispět hlavně ke zrychlené deportaci. Média v posledních měsících přinášejí zprávy a svědectví o zločinech, mnoho politiků včetně Merkelové a odborníků však tato tvrzení odmítají jako přehnaná. Deník Bild navíc nedávno přišel se zjištěním, že německé úřady ztratily dohled nad 30 tisící uprchlíky, kterým byl zamítnut azyl. Nikdo doteď neví, kde se pohybují.

Lidé se mezitím obávají, že odmítnutí žadatelé o azyl by si mohli na občanech vylévat zlost na systém. Veřejnost si stále pamatuje na případ, kdy loni zemřelo 12 obětí poté, co Tunisan Anis Amri najel do davu na tradičních adventních trzích. Amrimu byl v roce 2015 zamítnut azyl, úřadům se však nepodařilo ho deportovat.

K vraždě 60 leté ženy pak došlo i v městském parku Tiergarten, zatčen byl 18letý uprchlík z Čečenska, který měl být také deportován. Úřady mu však daly víc času kvůli tomu, že v době zamítnutí ochrany ještě nebyl plnoletý. Krátce poté byl zatčen i odmítnutý žadatel o azyl původem z Nigérie (34 let), který se měl v bavorském městě Rosenheim dopustit sexuálního násilí na náhodné běžkyni.

Tyto případy jsou jen špičkou ledovce všech zločinů, které mají na svědomí uprchlíci. Vláda Angely Merkelové však v minulých letech neudělala žádné důrazné kroky k tomu, aby k deportaci docházelo rychleji a častěji. Naopak politici dlouho odmítali i to, že by Němcům mohlo ze strany uprchlíků hrozit nějaké nebezpečí. Nedávná studie však ukázala, že s uprchlíky přichází do Evropy i velký počet spících agentů, kteří čekají na správný okamžik pro vykonání teroristického útoku.

O deportaci se nyní starají spolkové země po svém, chybí ale celostátní rámec, podle kterého by se měli řídit. Na Merkelovou a zpřísnění podmínek tlačí zejména poslanci za CSU, kteří by měli platit za dlouhodobé a silné spojence kancléřky. Strana však je také nejsilnějším kritikem politiky otevřených hranic, která způsobila v roce 2015 migrační krizi. Proti deportaci jsou především Zelení, kteří argumentují tím, že v zemích původu uprchlíků stále není bezpečno.