reklama

Vědci analyzovali 1703 konverzací. Rozdělili je na pravdivé a lživé a podle pohlaví odesilatele. Spočítali množství slov a výskyt některých výrazů v procentech. Zjistili, že když lžou ženy, mají tendenci používat slova týkající se vlastní osoby jako "já" nebo "moje".

Lživé textovky žen obsahovaly v průměru osm slov. Pravdivé měly slov devět. Skupina mužů se ukázala být ošidnější, lživé i pravdivé zprávy měly obojí v průměru sedm slov. Obě pohlaví nicméně při lhaní mnohem častěji používala výrazy "pravděpodobně" nebo "možná".

Podle studie Univerzity Brighama Younga v Utahu záleží také na tom, jak dlouho autorovi zprávy trvá odpověď. S textem obsahujícím lži si pisatelé dávají načas. Napsat lživou zprávu trvá o deset procent déle než pravdivou.