Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trest za odmítání migrantů? Z USA přicházejí hodně ostrá slova

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Poté, co Evropská unie minulý měsíc učinila bezprecedentní krok směrem k možnému zbavení Polska jeho hlasovacích práv v rámci bloku, evropská krajní pravice předvídatelně vybuchla a pobouřeně obviňuje "anonymní byrokracii" z vměšování se do záležitostí suverénního státu, uvádí editorial serveru New York Times. Vlivný americký deník v něm nicméně konstatuje, že Evropská unie svými akcemi spíše Polsku připomíná, jak funguje demokracie.

Nepřijatelný útok na základní principy demokracie

Reakci krajní pravice podle newyorského serveru ilustruje burácení maďarského provládního deníku Magyar Hirlap. Ten napsal, že Brusel hodlá svými kroky potrestat země, které odmítají přesidlování muslimských migrantů, připomíná editorial.

"O nic takového nešlo," zdůrazňuje prestižní americký deník. Vysvětluje, že Evropská komise dříve opakovaně varovala polskou vládu pod taktovkou strany Právo a spravedlnost, že její neutuchající snahy podrývat nezávislost justice představují nepřijatelný útok na základní principy Evropské unie a západní demokracie.

Polská vláda přesto tento měsíc schválila zákon, který politizuje jmenování soudců, jelikož jejich výběr bude mít na starosti orgán kontrolovaný z velké části zákonodárci z vládní strany Právo a spravedlnost, připomíná New York Times. Dodává, že Evropská komise tedy neměla jinou možnost než aktivovat článek VII unijní smlouvy.

O tomto článku se často hovoří jako o "jaderném tlačítku" Evropské unie, poukazuje americký server. Uvádí, že tomu tak je z důvodu, že představuje nejtvrdší sankce, které má unie k dispozici.

"Ve skutečnosti je (článek VII) spíše symbolický než trestající," tvrdí renomovaný deník. Zdůrazňuje, že Polsko má nyní tři měsíce na to, aby vyřešilo výtky Evropské komise a i za situace, pokud by tak neučinilo, bude Evropská unie potřebovat souhlas všech ostatních členských států, aby Varšavě skutečně odebrala její hlasovací právo.

Kaczynski a jemu podobní

Přinejmenším Maďarsko se nicméně již nechalo slyšet, že hodlá vetovat jakékoliv opatření jdoucí tímto směrem, uvádí editorial. Doplňuje však, že samotná aktivace článku VII - první v historii Evropské unie - je mimořádnou důtkou pro polskou vládu Práva a spravedlnosti a jejího faktického vůdce Jarosława Kaczyńského.

"To, že pan Kaczyński a jemu podobní se neohlížejí na vládu práva, je dlouhodobě zřejmé," pokračuje New York Times. Konstatuje, že od roku 2015, kdy tento politik přivedl stranu Právo a spravedlnost zpět k vládní moci, obviňuje veškerou opozici, která odmítá jeho nacionalistický program, ať už jde o Evropskou unii, zpravodajská média, liberální strany v Polsku či tamní soudy, z podvracení "vůle lidu", kterou ztotožňuje se svou vůlí.

Většinu těchto problémů si podle newyorského deníku musí vyřešit samotní Poláci. Nezávislá justice je však nejen základním pilířem demokratického zřízení, které se Polsko zavázalo ctít, když vstupovalo do Evropské unie, ale také klíčovým požadavkem pro fungování jednotného trhu, zdůrazňuje editorial.

Dohled nad dodržováním smluv, na kterých je Evropská unie založena, pak podle amerického serveru spadá do neoddiskutovatelných kompetencí Evropské komise. Ta tedy jednala správně, když aktivovala článek VII, míní New York Times.

Nyní musí Evropská komise stoupencům Jarosława Kaczyńského a dalším nacionalistickým silám napříč starým kontinentem důrazně vysvětlit, že existují červené linie, které nelze překračovat, nabádá editorial. Zdůrazňuje, že takové linie zde nejsou samoúčelně, z vůle Bruselu, přičemž nezávislá justice mezi nimi hraje klíčovou roli.   

Témata:  Polsko EU Maďarsko uprchlíci USA

Aktuálně se děje

18. dubna 2024 11:15

Zasedání Rady NATO – Ukrajina proběhne už v pátek, hlavním tématem bude protivzdušná obrana

Zasedání Rady NATO – Ukrajina, o které požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se uskuteční v pátek. Zelenskyj by měl jednat s ministry obrany členských zemí Aliance, oznámil její generální tajemník Jens Stoltenberg.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy