reklama

Třicet sedm Súdánců a Eritrejec tvrdí, že byli po příchodu do Itálie vystaveni špatného zacházení. Do Evropy se téměř všichni dostali po moři z Libye. Italským orgánům pak nechtěli dát otisky prstů.

Po tomto odmítnutí byli migranti "týráni, biti, často nahodile zadržováni, stali se oběťmi vydírání a byla jim odepírána voda a strava," uvedla právnička Isabelle Casauová. Dva členové skupiny podle ní nesli známky mučení. "U jednoho to byla zlomená ruka a u dalšího rozdrcená varlata," dodala.

V polovině roku 2017 Afričané z italských táborů utekli do Francie, kde také chtějí zůstat, řekla advokátka. Jejich žaloby míří na "fyzické osoby, které se dopustily mučení, krutého, nehumánního a ponižujícího zacházení, stejně tak na jejich nadřízené a italské politiky".

Podle Casauové je rozsah provinění takový, že o případu může rozhodnout i francouzský soud a verdikt se může opírat jak o francouzský trestní zákoník, tak o Evropskou úmluvu o lidských právech a Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání přijatou Valným shromážděním OSN.

Itálii dnes během návštěvy v Římě za postup v otázkách migrační krize naopak chválil francouzský premiér Emmanuel Macron. "Itálie odvedla v roce 2017 velký kus práce (...) a dokázala stabilizovat krajně kritickou situaci," řekl.