reklama

Prezident dnes burcoval k "nerozborné jednotě republiky" během projevu, ve kterém jednak ocenil zásluhy Korsičanů o osvobození Francie za druhé světové války, jednak připomněl zavraždění nejvyššího francouzského představitele na ostrově korsickým nacionalistou. Prefekt Claud Erignac byl právě před 20 lety zastřelen třemi kulkami, z nichž jedna byla vypálena z bezprostřední blízkosti do hlavy.

"Korsika, hrdá a důstojná, byla pošpiněna tímto zločinem. To, co se tu stalo 6. února 1998, nelze omluvit, ospravedlnit, vysvětlit. Byl tu zavražděn člověk, protože sloužil republice," prohlásil Macron a vyzval k zajištění budoucnosti ostrova, aniž by opustila "lůno republiky".

Prezident, provázený několika ministry, po projevu promluvil s vdovou po prefektu Dominique Erignacovou, která zavítala do Ajaccia spolu s dětmi poprvé od vraždy. Pozdravil se také s šéfem stoupenců autonomie Gillesem Simeonim, který býval jedním z obhájců Yvana Colonnny, odsouzeného za prefektovu vraždu na doživotí. Předseda korsického sněmu Jean-Guy Talamoni naopak chyběl, což vysvětlil svou politickou minulstí, kdy míval blízko k ilegálnímu hnutí za nezávislost ostrova.

S Macronem se oba vůdci koalice stoupenců autonomie a nezávislosti mají setkat večer. Nežádají nezávislost, ale "opravdovou autonomii" a uznání korsických zvláštností jejich zapsáním do francouzské ústavy. "Je otevřená historická příležitost, abychom opustili logiku konfliktu," prohlásil Simeoni, dodal však, že "k dialogu jsou zapotřebí dva - a zatím jsme sami". Macron sice zatím představuje "nepopsaný list", ale pokud příležitost k dialogu promrhá, "ocitneme se v krizi", varoval Simeoni.

Macronův středeční projev bude pozorně sledovat i Paříž, zejména pokud jde o revizi ústavy. Podle vůdce opozičních republikánů Laurenta Wauquieze existují "nepřekročitelné čáry", což platí například o korsickém občanství či zrovnoprávnění korsičtiny s francouzštinou.