reklama

O´Reillyová to uvedla v závěrech šetření stížnosti českého občana na vyjádření Jourové pro Český rozhlas a na následnou komunikaci ze strany Evropské komise.

Český stěžovatel našel rozhovoru z 24. března 2016 několik vyjádření Jourové, která podle něj byla v rozporu s unijními smlouvami a kodexy chování, jimiž se musí členové Evropské komise řídit. Z interview například dovodil, že podle názoru Jourové, někdejší významné členky hnutí ANO Andreje Babiše, měla farma Čapí hnízdo nárok na evropskou dotaci.

Jourová přitom v rozhlase hovořila před tím, než skončilo policejní vyšetřování i šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). S následnou odpovědí šéfky komisařčina kabinetu v tom smyslu, že Jourová hovořila obecně o pravidlech přidělování dotací ze své zkušenosti ministryně pro místní rozvoj, nebyl stěžovatel spokojen. Po další korespondenci s komisí, která například odmítla, že by slova Jourové mohla ovlivňovat šetření OLAF, se pak obrátil na unijní ombudsmanku.

Ta nyní zdůraznila, že členové komise musí své chování upravit tak, aby nevrhalo žádné pochybnosti na EU, komisi a důstojnost jejich úřadu. "Komisař se musí vyvarovat libovolného chování, které by mohlo naznačovat, že mu chybí či může chybět nezávislost," upozornila O´Reillyová v obsáhlém vyjádření k věci.

"Moudré, správné a zcela odpovídající" by podle ombudsmanky bylo, kdyby se Jourová v rozhlasovém interview zdržela odpovědí ke kauze Čapího hnízda. Důvody ke zdrženlivosti byly podle O´Reillyové čtyři: citlivá povaha případu, fakt, že se týkal finančních zájmů EU, pokračující šetření OLAF a skutečnost, že věc se dotýkala jejího někdejšího stranického šéfa.

Z přepisu rozhlasového rozhovoru je podle O´Reillyové zřejmé, že Jourová veřejně stranila šéfovi své politické strany a zastávala se jej. Vyjádřila prý například názor, že farma Čapí hnízdo je "malou firmou" a ne daleko větší společností patřící jejímu stranickému šéfovi.