reklama

V listopadovém výhledu EK čekala za rok 2017 zvýšení hrubého domácího produktu eurozóny o 2,2 procenta a EU o 2,3 procenta. V dalších letech mělo tempo zpomalit v obou regionech na 2,1 procenta a 1,9 procenta. K lepšímu hodnocení přispělo vyšší cyklické oživení v Evropě, kde se nadále zlepšuje situace na trhu práce a nálada, ale také silnější oživení globální ekonomické aktivity a obchodu, než se čekalo.

Evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici upozornil, že evropská ekonomika se na počátku roku těší pevnému zdraví.

Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny energií a nezpracovaných potravin, by měla nadále zůstat tlumená. Na trhu je zatím dostatek volné pracovní síly, takže se nezvyšuje tlak na růst mezd. Celková inflace bude i nadále odrážet vývoj cen energií a očekává se, že se bude zvyšovat jen pozvolna. V eurozóně má letos inflace zůstat na loňské úrovni 1,5 procenta a příští rok zrychlit na 1,6 procenta. V EU má letos zrychlit na 1,9 procenta z 1,7 procenta loni. Ve 2019 zpomalí růst cen na 1,8 procenta.

Ekonomický růst by podle EK mohl v krátkodobém výhledu překonat očekávání, což naznačuje současná optimistická nálada. Zpomalit růst však mohou výsledky jednání o odchodu Británie z EU, ale také geopolitické napětí a snahy některých zemí o větší ochranu vlastního trhu.

Eurostat ve svém rychlém odhadu na konci minulého měsíce uvedl, že HDP zemí používajících euro se v loňském roce zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let.