reklama

 Autoři studie předpokládají, že v roce 2050 se následkem zhoršování globálního oteplování sníží hladin moří, vyskytne se nedostatek vody a plodin. Zvláště tyto důsledky pocítí tři regiony – subsaharská Afrika, Jižní Asie a Latinská Amerika, které společně čítají asi 55% veškeré rozvíjející se světové populace. Odhaduje se, že v roce 2050 bude na světě 9,8 miliard lidí.

Studie podotýká, že klimatická krize zasáhne spíše do vnitřní migrace než do její přeshraniční větvě. Počet vnitřních migrantů po celém světě byl konzervativně odhadován na 740-763 milionů. Tyto údaje naznačují, že přinejmenším třikrát více lidí migrovalo vevnitř svých zemí než přes hranice v roce 2013 a přibližně dvakrát více lidí bylo vysídleno vnitřně než přeshraničně v roce 2016.  

Vlivem vnitřní migrace způsobené klimatickými změnami se zvýší přesun lidí z čím dál více neobyvatelných venkovských míst do měst. To bude mít několik negativních efektů – města už nyní bojující s přelidněním na tom budou ještě hůře. Dá se očekávat snížení kvality a dostupnosti zdravotnických služeb, zvýšení úrovně chudoby.

Nelze ani vyloučit občanské boje o potřebné zdroje. Ve studovaných 38 případů migrace vyvolaných změnou životního prostředí bylo zjištěno, že některé vyvolané konflikty byly dána konkurenčním bojem nad zdroji typu orné půdy, vody a pastviny mezi migranty a stávajícími obyvateli. K napětí též přispěly etnické faktory a obecně působící nedůvěra.

Tato migrace zasáhne především nejchudší regiony. Většina nedávných migrací týkajících se změn životního prostředí proběhla v zemích mimo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zhruba 97% všech světových přesunů vlivem náhlých přírodních katastrof (hurikány, záplavy) se odehrála v zemích s nízkým a středním příjmem v letech 200-2013.

Studie nicméně tvrdí, že je zde stále možnost nepříznivé důsledky klimatických změn zvrátit. Pokud se svět včas rozhodne snížit emise skleníkových plynů a budou „robustně“ plánovat dopředu, mohou snížit potenciální klimatickou migraci o 80%, na 40 miliónů lidí.

Podle autorů je nutné, aby prudce rostoucí města vytvořila pracovní místa, která jsou odolná a nezávislá na klimatických změnách, aby tak mohla absorbovat populační růst a příchod migrantů z oblastí stižených klimatickými problémy.

Celkově největší počet migrantů je očekáván v subsaharské Africe, nejmenší v Latinské Americe. V jižní Asii bude pohyb nejvýraznější převážně v Bangladéši, zažije vůbec jednu z největších migrací vlivem klimatických změn. Už nyní je ohrožován záplavami a horkým tlakem. Migrační posuny taktéž čekají Indii.