V EU chtělo azyl 720 tisíc uprchlíků. Kolik se dralo do Česka?

Přibližně 15 procent z celkového počtu žadatelů pocházelo loni ze Sýrie, na druhém místě byl Irák a na třetím Afghánistán. Na rozhodnutí o udělení azylu v EU ke konci loňského roku čekalo 954.100 žádostí. Proti předchozímu roku je to podle EASO pokles o 16 procent, podle úřadu je důvodem větší efektivita národních orgánů při řešení žádostí. 

V roce 2017 bylo v zemích EU společně s Norskem a Švýcarskem (EU+) vydáno celkem 996.685 rozhodnutí v prvním stupni, což v porovnání s rokem 2016 představuje třináctiprocentní pokles. Téměř polovina (462.355) byla kladná, avšak celková míra uznaných žádostí o azyl v zemích EU+ byla o 14 procentních bodů nižší než v roce 2016.

Hlavními přijímajícími zeměmi byly pro žadatele o azyl v roce 2017 Německo, Itálie, Francie, Řecko a Británie, v nich byly podány tři čtvrtiny všech žádostí. Německo bylo na prvním místě mezi přijímajícími zeměmi již šestý po sobě jdoucí rok. I přes pokles proti roku 2016 znamenal loňský celkový počet 222.560 žádostí podaných v roce 2017 v Německu oproti ostatním přijímajícím zemím téměř dvojnásobek.

Česká republika je zemí, která loni vydala v první instanci nejméně kladných rozhodnutí o mezinárodní ochraně, rozhodnuto tak bylo jen ve 12 procentech. Je to výrazně méně než v Polsku (25 procent), Francii (29 procent) i Maďarsku a Británii (31 procent).

Naopak, ze zemí, které vydaly v roce 2017 nejméně 1000 rozhodnutí, mělo nejvyšší míru uznaných žádostí o azyl Švýcarsko (které není členem EU), kde bylo 90 procent rozhodnutí kladných. Poměrně vysoká míra uznaných žádostí o azyl byla rovněž patrná v Norsku (71 procent - také není členem EU), na Maltě (68 procent) a v Lucembursku (66 procent).

Témata:  EU,  uprchlíci,  Německo