reklama

Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) opustilo své domovy 65 miliónů uprchlíků v roce 2017. Z vrchních 10 zemí, které jsou hlavními zdroji uprchlíků, jich sedm je z Afriky, jmenovitě se jedná o Kongo, Jižní a Severní Súdán, Somálsko, Středoafrickou republiku, Eritreu a Burundi.

Většina z těchto uprchlíků zůstává v Africe. Podle údajů UNHCR se v subsaharské Africe nachází okolo 6,3 miliónu uprchlíků, což představuje jednu třetinu celé světové uprchlické populace. Jedná se o jedny z nejméně rozvíjejících se zemí, které celkově jsou hlavními nositeli uprchlické krize – hostí 85% světové uprchlické populace pod mandátem UNHCR.

Např. přibližně 90% uprchlíků z Jižního Súdánu je ve třech zemích: Ugandě (1,3 milionů), Severním Súdánu (772 700) a Etiopii (421 400). V roce 2017 byl počet uprchlíků z Jižního Súdánu nejrychleji rostoucím na světě – z 1,4 miliónů lidí na 2,4 miliónů – a Jižní Súdán je zdrojem třetím nejpočetnější populace migrantů po Sýrii a Afghánistánu.

Migrace uprchlíků z Jižního Súdánu do Severního Súdánu či Etiopie ukazuje na zvláštní africký trend, kdy lidé prchající z jedné země se ubytovávají v zemi, odkud jejich vlastní obyvatelé prchají. Africké státy se snaží držet otevřené hranice, po vzoru EU. Některé africké země, jako Uganda, jsou komisaři OSN chváleni za jejich schopnost poskytnout uprchlíkům začlenit uprchlíky do země. „Jsou integrováni do komunity. Mohou mít přístup k zemědělské půdě. Takže nejsou všichni v táborech“, poznamenává mluvčí UNHCR William Spindler.

Budoucnost africké migrace

Společné výzkumné středisko Evropské komise předpokládá, že počet afrických migrantů by se vzhledem k populační explozi a stále se zhoršujícím životním podmínkám v Africe vlivem klimatickým změn mohl výrazně zvednout. Zatímco nyní opouští svou zemi narození okolo 1,4 miliónů migrantů ročně, v roce 2050 by už to mohlo být okolo 2,8 až 3,6 miliónů lidí ročně.

Podle střediska by však i v roce 2050 většina Afričanů zůstala v Africe. Zbylých 40% by však mohlo zamířit do zámoří, především do Evropy, případně též do severní Ameriky a západní Asie. Nejvíce takovýchto zámořských uprchlíků se zřejmě bude rekrutovat ze severní Afriky.

Počet Afričanů, kteří nežijí v zemi svého narození, vzrostl z 8,1 milionů na počátku šedesátých let na téměř 36,3 milionů v roce 2017. Podíl afrických migrantů žijících v zemi mimo Afriku vzrostl z 23% na počátku šedesátých let na 47% v roce 2017.

Podle střediska se k migraci více odhodlávají ti, kteří mají vyšší, vysokoškolské či alespoň střední vzdělání – okolo 50% těch, kteří se připravují k migraci. Jsou taktéž na tom lépe ekonomicky. Právě nedostatek ekonomických prostředků a informací je tím, co zabraňuje migrace těm, co by chtěli, ale nemají na to.

Africká migrace je velkým tématem v Evropě, zvláště v Itálii, která díky své poloze slouží jako přístaviště pro migranty ze severoafrických tranzitních států. Italský ministr vnitra Matteo Salvini požaduje po Evropě více zdrojů a lidí na obranu Středomoří. „Pokud si Evropa myslí, že Itálie bude i nadále utečeneckým táborem, mýlíte se," vzkázal Salvini. „Itálie chce jen pomoci Italům."