Jak konflikt v Sýrii zuřil a přeléval se přes hranice, Fareed Zakaria začal být skeptický, že by americký vojenský zásah mohl vyřešit složité politické a náboženské problémy v srdci této krize. Americký politolog zdůrazňuje, že zůstává skeptický i nadále a je rád, že Obamova administrativa váhá se spuštěním velké humanitární vojenské intervence. Znepokojuje ho však, že USA se neangažují v rozsáhlé humanitární akci, přičemž rozdíl mezi oběma přístupy považuje za důležitý. Zakaria své názory na aktuální situaci ohledně syrské občanské války prezentoval v komentáři pro server Washington Post.
USA rezignovaly na své pozice
"Uplynulých 75 let Spojené státy představovaly humanitu světa," deklaruje Zakaria s tím, že poskytovaly nejvíce zahraniční pomoci a přijímaly nejvíce uprchlíků. Po desetiletí USA přebíraly okolo 50% celkového počtu těch, kteří byli vysídleni z cizích zemí. To podle odborníka již neplatí. Připomíná, že americká pomoc v syrské krizi se vyrovná té poskytované Evropskou unií, přičemž ani jedna strana nečiní dost.
Co se týká uprchlíků, Spojené státy čelí mezinárodní ostudě, tvrdí politolog. "Přislíbily přijmout 10 tisíc Syřanů, ale minulý rok jich akceptovaly pouze 2192 a zdráhají se přijmout další, navzdory faktu, že s ohledem na vzdálenost konfliktu si mezi nimi mohou vybírat," kritizuje Zakaria. Poukazuje, že Kanada, která má oproti USA desetinovou populaci, již poskytla útočiště více než 25 tisícům Syřanů, a Německo jen v loňském roce zaregistrovalo téměř půl milionu žadatelů o azyl.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Avšak nejbohatší země světa jsou zahanbovány některými nejchudšími," píše Zakaria. Odkazuje na Libanon, kde se nyní nachází přes milion registrovaných běženců, což se rovná čtvrtině tamní populace. Jordánsko se více než 650 tisíci uprchlíků příliš nezaostává a Turecko jich hostí na tři miliony, pokračuje expert. Dodává, že tyto státy potřebují pomoc ve zcela jiném rozměru, než se jim nyní dostává.
Washington navíc tradičně držel prvenství v nastavování agendy humanitárních akcí, nabádal další země k finančním příspěvkům, přijímání uprchlíků a poskytování jednotek pro mírové operace, pokračuje politolog. Míní, že americká vláda nyní sice v některých z těchto otázek jedná, ale její nasazení stále nekoresponduje s enormní mírou utrpení v Sýrii. Konferenci velkých donátorů, která proběhla v únoru v Londýně navíc organizovaly OSN, Velká Británie, Německo a Kuvajt, podotýká Zakaria.
Podle odborníka Sýrie představuje lidskou tragédii epických rozměrů. Odhaduje se, že zahynulo 400 tisíc lidí a 6,5 milionů dalších přišlo o domovy, přičemž 5 milionů z nich ze země uprchlo, konstatuje Zakaria. Odkazuje na názory, že toto je přesně důvod, proč by USA měly vyslat více vojsk, bombardovat více cílů a vytvořit v zemi bezpečné zóny. "To však předpokládá, že máme lokálního partnera, s nímž můžeme spolupracovat a co je podstatnější, že existuje politický řád, který můžeme pomoci nastolit a který bude v očích Syřanů efektivní a legitimní," uvádí politolog. Tvrdí, že bez těchto prvků se zahraniční vojenská intervence zvrhne v chaos a koloniální okupaci.
Obama ztratil odvahu
Zakaria si myslí, že Washington se přesto může pokusit zareagovat na krizi humanitárním úsilím, které bude úměrné rozsahu tragédie. Prezident Obama by tak měl oslovit americkou veřejnost a popsat lidské utrpení , připomenout národu jeho nejlepší tradice a urgovat Kongres, aby podpořil poskytnutí větší pomoci, přijmutí více uprchlíků a vedení rozsáhlejšíhoho společného mezinárodního úsilí, apeluje expert. Navrhuje, aby Obama jmenoval své předchůdce Goerge W. Bushe, či Billa Clintona na post zvláštního vyslance USA pro humanitární akci v Sýrii.
"Donald Trump bude Obamu kritizovat," předvídá odborník s tím, že republikáni hodlají akcentovat nebezpečí terorismu. "Ale mýlí se a Obama by to měl říct," tvrdí Zakaria. Připomíná, že Američané byli vždy opatrní při přijímání uprchlíků, když například velká většina obyvatel odmítala přijímání německých židů ve 30. letech i bezprostředně po druhé světové válce, kdy se již vědělo o holocaustu. Celých 55% Američanů nechtělo přijímat Maďary po sovětském zásahu v zemi v roce 1956 a 57% odmítalo běžence z Indočíny po pádu Saigonu v roce 1975, pokračuje politolog. Dodává, že vedení USA tehdy zaujalo jasný postoj, uprchlíci byli přijati, asimilováni a stali se vitální součástí americké společnosti.
Obama neusiluje o znovuzvolení, poukazuje Zakaria. Připomíná, že prezident ukázal odvahu v jiných oblastech, prosazoval politiku, o níž věděl, že ji Kongres odmítne, v naději, že se odmítavý postoj změní po diskuzích. Odborník se proto ptá, proč nyní šéf Bílého domu rezignoval v otázce největšího zdroje lidského utrpení, které aktuálně ve světě probíhá.
Nejde o problém, který se dotýká pouze politické pravice či Obamovy administrativy, soudí expert. "Kde je Bernie Sanders, který se velmi strachuje o Američany, kteří nemohou platit školné, ale zdá se, že je poměrně lhostejný vůči Syřanům, kterým se nedaří zůstat naživu? Kde jsou světové rockové hvězdy, které kdysi zpívaly 'We are the World' a uspořádaly koncert Live Aid na boj s chudobou v Africe?" pokládá řečnické otázky Zakaria s tím, že miliony syrských mužů, žen a dětí prchají z domovů, žijí v bídě a ztrácejí životy. "Kde jsme my všichni?" uzavírá politolog.
Témata: Sýrie, USA, Barack Obama
Související
19. dubna 2024 9:32
9. dubna 2024 13:35
13. června 2023 10:31
10. května 2023 14:01
19. března 2023 9:09
7. března 2023 13:20
