reklama

„Je to naprosto otřesné. Jasně to vypovídá o tom, že s některými komunitami přistěhovalců v Dánsku je něco špatně," cituje deník dánskou ministryni pro imigraci a integraci Inger Støjbergovou.

Údaj vychází z analýzy deníku BT, který se zabýval všemi odsouzenými za znásilnění od ledna 2016 do května 2017. Tento přezkum je první svého druhu. Při určování etnického původu pachatelů deník vychází z informací uvedených v rozsudcích, jejichž součástí je informace o zemi původu pachatele i o občanství.

BT ale do své statistiky zahrnul jen útočná znásilnění, kdy pachatel oběť neznal, nebo ji znal jen povrchně. Za takový čin bylo v daném období v Dánsku odsouzeno 12 lidí. Z toho bylo 10 přistěhovalců nebo potomků přistěhovalců. Odsouzení pocházejí mimo jiné z Makedonie, Somálska, Bulharska, Iráku a Eritreje. Ve všech případech šlo o útočníky-muže.

„Už dlouho jsme pozorujeme, že míra kriminality je mnohem vyšší právě v přistěhovaleckých kruzích, než je tomu u Dánů. A když vidím, že takové trestné činy, jako je například útočné znásilnění, jsou většinou páchány přistěhovalci, jde o jasný signál, že se jim nepodařilo začlenit do naší společnosti. Také to ukazuje, jak se dívají na ženy " dodala ministryně.

Někteří z pachatelů do země přijeli v posledních několika letech a dva z 12 odsouzených v zemi pobývali nelegálně. Pachatelé mají podle deníku v průměru 23 let. Ve třech případech se pachatelé pokusili znásilnit více obětí, než byli dopadeni.

„Důvodem jejich nadměrného zastoupení je špatná integrace. Nemají pocit, že jsou součástí společnosti, často se cítí odstrčeni a proto opovrhují společností i ostatními," říká pro BT Christian Diesen, profesor procesního práva na Stockholmské univerzitě.

„Ve Švédsku vidíme zejména mezi přistěhovalci, kteří jsou obviněni ze znásilnění, určitý trend. Obviňují ženu - oběť - a říkají, že se chovala vyzývavě a že si za to může sama,“ připomíná některé případy Diesen. Dodal, že i jeho výzkum ukazuje, že přistěhovalci a jejich potomci jsou nadměrně zastoupeni ve statistikách znásilnění, kdy se oběť a pachatel vůbec neznají, nebo se znají jen velmi málo.