"Odstupte!" Demonstrující Rumuni požadují pád vlády, situaci sleduje i Evropská komise

Účastníci protestu si v neděli stejně jako v minulých dnech před sídlo vlády přinesli kromě rumunských vlajek také ty patřící Evropské unii a NATO. Pokřikem "Odstupte!" vyzývali k rezignaci vládu Sociálně demokratické strany, kterou označovali jako "červený mor".

Agentura AFP nicméně uvedla, že protestujících dnes bylo výrazně méně než v pátek a sobotu, kdy dorazily desetitisíce lidí. Během pátečního shromáždění se několik desítek účastníků pokusilo prolomit policejní zástup a na těžkooděnce házeli kameny a lahve. Policisté odpověděli slzným plynem a následně na rozehnání davu použili vodní dělo.

V Rumunsku se protivládní protesty konají pravidelně už více než rok. Největší intenzitu nabraly v únoru 2017, kdy se zapojilo až půl milionu lidí. Stoupenci opozice poukazují na to, že od nástupu sociálních demokratů k moci v roce 2016 země ztratila dynamiku v boji proti korupci. 

Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová vyzvala rumunskou vládu, aby by si ještě rozmyslela kritizovanou chystanou reformu justice. "Legislativní návrhy rumunské vlády ve svém celku ohrožují nezávislost soudců a omezují kompetence státních zástupců. Kromě toho podrývají důvěru veřejnosti v justici," řekla Jourová v rozhovoru s německým deníkem Die Welt. "Bylo by prospěšné, kdyby byly plány vlády ještě jednou přepracovány," dodala Jourová.

Komisařka ale řekla, že podle ní "v tuto chvíli není důvod" k zahájení aktivace článku sedm lisabonské smlouvy, jako vůči Polsku. Takové řízení může vést až k odebrání hlasovacích práv.

Rumunům vadí také například kontroverzní zmírnění trestního zákona, které schválil parlament ovládaný levicí. Podle opozice umožní některým poslancům vládní koalice vyhnout se trestnímu stíhání. Jedním z nich by mohl být i mocný šéf Sociálnědemokratické strany (PSD) Liviu Dragnea. Je předsedou parlamentu a fakticky řídí vládu; premiérem se nemohl stát kvůli tomu, že byl předloni podmínečně odsouzen za volební podvody a podplácení.

"Je jasné, že Rumunsko jako země předsedající Evropské radě bude od ledna odpovědné nejen samo za sebe, ale také za celou Evropu. Jde přitom o to, aby bylo důvěryhodné, zejména také v otázkách justice," zdůraznila Jourová.

Témata:  Rumunsko,  Věra Jourová,  EU