reklama

"Naše země pojí výborné vztahy na politické, společenské i hospodářské úrovni," uvedla Merkelová v úvodu asi 25minutové tiskové konference. "Spolupracujeme spolu velmi dobře, ale to nevylučuje, že jsou na některé otázky rozdílné názory," řekla Merkelová o dlouhodobém sporu Česka a Německa o přerozdělování uprchlíků, který označila za zásadní.

Podle kancléřky není možné veškerou zodpovědnost nechat na Itálii, kam přijíždí velká část běženců mířících do Evropy. Šéf české vlády to vidí zcela jinak. "Já si myslím, že ty země to zvládnou," řekl už dnes ráno před odletem do Německa na adresu evropských států u Středozemního moře. "Shodu nemáme z hlediska rozdělování lidí z těchto lodí," poznamenal pak na tiskové konferenci. Evropská unie podle něj musí hledat jiné řešení.

Ve většině otázek týkající se migrace je ale mezi Českem a Německem podle obou politiků shoda. Merkelová vyjmenovala třeba oblasti ochrany vnějších hranic, boje proti převaděčům nebo investic do zemí původu migrantů. "Myslím, že jsme si dobře rozuměli, s výjimkou rozdělování lidí z lodí," míní také Babiš, který dnes na některé otázky odpovídal německy. Další oblastí, na níž se oba politici shodli, je nutnost uzavřít i s dalšími zeměmi podobné dohody jako mezi EU a Tureckem o migraci.

Babiš dnes také vyjádřil přesvědčení, že Evropě zatím chyběla debata o schengenském prostoru. "Musíme definovat, co je vlastně Evropa, kterou budeme bránit," zdůraznil. Diskutovat by se podle něj mělo hlavně o oblasti západního Balkánu.

Vedle tématu migrace oba šéfové vlád řešili i otázky brexitu, příštího rozpočtu Evropského unie nebo vzájemných vztahů. Český premiér se vyslovil pro změny v návrhu evropského rozpočtu, počítá se tam podle něho s přílišnými prostředky například na navýšení počtu členů Evropské agentury pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex). Vztahy s Německem Babiš označil za strategické. Vyslovil se pro další investice německých firem do oblasti vědy a výzkumu v Česku.

Spor o migraci mezi Českem a dalšími státy visegrádské skupiny V4 na jedné straně a Německem i některými jinými státy západní Evropy na straně druhé se táhne od roku 2015, kdy se v Evropské unii rozhodlo o jednorázovém přerozdělení uprchlíků na základě kvót. Praha se ten samý rok dobrovolně přihlásila k přijetí 1500 běženců, slib ale nedodržela, když jich přijala jen 12 a další už odmítá.