reklama

Společně chtějí na neformálním summitu EU k migraci koncem měsíce v rakouském Salcburku navrhnout konkrétní finanční podporu africkým zemím výměnou za jejich snahu co nejvíce migrační tlak na Evropu omezit.

Země na jižní hranici EU podle Macrona nadále mají základní odpovědnost za přijíždějící migranty, ostatní státy evropského bloku je však podle něj musí podpořit finančně a logisticky, aby byly schopny situaci zvládat.

Na posledním summitu se státy evropského bloku po dlouhé debatě poměrně obecně shodly na vzniku center, která mají umožnit rychle určit, kdo z příchozích má právo na azyl v Evropě a kdo má být vrácen zpět. Řím, kde je nyní vláda protimigrační Ligy a Hnutí pěti hvězd, by rád viděl změnu pravidel a společnou odpovědnost celé unie za příchozí. Významná postava italské politiky, ministr vnitra Matteo Salvini, v minulosti kvůli sporům o řešení migrační krize označoval francouzského prezidenta za "pokrytce a tlučhubu".

Macron dnes v Lucebursku obecněji varoval, že v Evropě nastává konflikt mezi těmi, kdo si přejí udržet a rozvíjet otevřenou a spolupracující EU, a "novým nacionalismem". Jeho dnešní návštěva Lucemburska předchází páteční schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Marseille.

Francouzský prezident, který nastoupil s výraznými plány reformy EU, se opakovaně prezentuje jako hlavní oponent protiimigračních a nacionalistických politických směrů řídících dění v Itálii či v Maďarsku. "Nacionalisté navrhují, ať se nepřijímá nikdo, ať nerespektujeme právo na azyl. To jde zcela proti evropské historii i hodnotám. Taková řešení nejsou ani lidská, ani efektivní," prohlásil dnes Macron.

Podle nizozemského premiéra Rutteho by se EU v Salcburku měla domluvit, že africkým státům nabídne dohody podobné té, která v roce 2016 prakticky zastavily příchody migrantů z Turecka do Řecka. Belgický předseda vlády Michel se zase zmínil o vzniku evropského "Marshallova plánu" pro Afriku.

Při podvečerním setkání s občany v sále lucemburské filharmonie se Macron vyslovil pro jednoznačný postup vůči těm zemím EU, které porušují pravidla právního státu.

Evropská komise se po měsících vleklých diskusí s Varšavou loni v prosinci obrátila na členské země EU, aby rozhodly o tom, zda v Polsku hrozí kvůli reformě soudnictví závažné a systematické porušování právního státu. V unii je tak vůči některé členské zemi poprvé použit postup podle článku sedm unijní smlouvy, na jehož konci mohou být státu teoreticky pozastavena hlasovací práva bloku. O tom, zda by unie měla podobný postup použít také vůči Maďarsku, bude příští středu hlasovat europarlament.