reklama

Ruské metody

Michail Chodorkovskij je původně ruský podnikatel a oligarcha, který byl uvězněn za hospodářské zločiny, sám ale trvá na tom, že byl proces proti němu vedený politický. Hnutí Open Russia, které znovu oživil po jeho uzavření v roce 2006, se snaží v Rusku prosazovat demokracii a lidská práva.

Chodorkovskij varuje, že než Evropa rozhodne o dalším postupu vůči Rusku, měla by se pokusit lépe mu porozumět. „Na tomto klíčovém rozcestí by se Evropa měla snažit lépe porozumět politickému klimatu v Rusku a nahlédnout do jeho nevyužitého potenciálu: nové generace politických lídrů, kteří by mohli v nadcházejících letech změnit, jak země na Evropu nahlíží," uvádí.

„Na rozdíl od Evropy Kreml nepracuje v rámci morálních omezení. Neustále cílí západní politické a obchodní elity strategií rozděl a panuj, která je jak drsná, tak sofistikovaná. Režim podporuje, a dokonce financuje štěpení politických stran. Otevřeně šíří propagandu pomocí speciálně vytvořených médií. Tyto metody se prokázaly být efektivními. A západ vůči nim bohužel není imunní," varuje dále Chodorkovskij.

Nová studená válka?

Připomíná, že mnozí současné vztahy mezi Západem a Ruskem nazývají novu studenou válkou, a varuje, že zde je jeden podstatný rozdíl. „To, co od sebe odlišuje současnou ruskou vládu od tehdejších sovětských lídrů, je jejich odmítání ideologických omezení a kompletní eliminace institucí."

Podle Chodorkovskiho je Kreml ochoten vše obětovat moci, a to do takové míry, že se jaderná válka stala neodmyslitelným argumentem jeho politiky.

„Žádné struktury ze sovětské éry už neexistují. Místo toho je ohromná země s obrovským jaderným arzenálem rukojmím Putina, muže, jehož zkušenosti s vládou – jak ukázaly uniklé dokumenty Panama Papers – byly získány od zločineckých gangsterů. Úplatky, vydírání, podvody a násilí jsou vadami každé špatné vlády, ale pro Kreml jsou také něčím, co energeticky exportuje a propaguje v zahraničí,"

Při jednání s Ruskem by podle Chodorkovskiho EU i evropská veřejnost neměli věřit, že jednají s normálním státem. Varuje, že „když se evropští politici sejdou s Putinem, podávají si ruku se zločincem".

Čeho se Putin bojí?

„Jediná věc, která Putina drží zpět, je strach z okamžité a silné odpovědi, která by mohla destabilizovat režim. Byl to právě nečekaně koordinovaný a silný zásah, co omezilo agresi Kremlu na Ukrajině. Schopnost Evropy konat jednotně je teď hlavním geopolitickým cílem Putina, protože bez toho je Evropa extrémně zranitelná, a to nejen vojensky," vysvětluje.

Evropa i celý Západ by se ale podle něj měly zamyslet, jaké bude Rusko po Putinovi. Nedomnívá se, že by se stalo více nepředvídatelným, jak naznačují někteří odborníci. Podotýká ale, že „pokud Rusko teď celkem normálně funguje, je to navzdory, ne díky Kremlu".

Domnívá se, že současný režim nevydrží navždy a naznačuje, že jeho pád a následná změna zaberou zhruba jedno desetiletí. „Ale kolik škody Putin a jeho poskoci na cestě ven nadělají? Pro rychlou a pozitivní změnu potřebujeme podpořit lídry politické a občanské společnosti, kteří sdílí evropské hodnoty, politickou zkušenost a oddanost koordinované akci."

„Pokud EU silně nepodpoří tuto novou generaci ruských politiků a jejich alternativní vize pro budoucnost Ruska, ztratí čas při vytváření klíčových komunikačních vazeb. A tato prodleva bezesporu zmenší šance těchto reformátorů na úspěch," dodává.