reklama

Thaçi si podle prištinských médií po schůzce postěžoval na "agresivitu" Vučiče. "Setkání bylo provázeno agresivním chováním srbské delegace," řekl kosovský prezident a dodal, že dialog není možné vést ultimáty ani agresivním hlasem. Jedním dechem ale dodal, že kosovská delegace měla "spravedlivý a vyvážený přístup k reálné možnosti změnit rezoluci 1244" Rady bezpečnosti OSN.

Tento dokument z roku 1999 je pro Bělehrad velmi citlivou záležitostí. Po ukončení konfliktu nálety NATO v Srbsku rezoluce ustavila v Kosovu mezinárodní správu, ale zároveň potvrdila, že tato oblast zůstává součástí srbsko-černohorské Jugoslávie, tedy fakticky Srbska. V roce 2008 kosovští Albánci vyhlásili jednostranně nezávislost Kosova, což Bělehrad neuznává a tento krok označuje za zjevné porušení rezoluce.

Vučić po setkání s Thaçim a Mogheriniovou novinářům řekl, že v Bruselu se nikdo ze srbské delegace znovu neobjeví, dokud Priština nestáhne svá "protiprávní rozhodnutí". Měl na mysli především desetiprocentní zvýšení cla na dovoz srbského zboží, oznámené před třemi dny.

Poukázal ale také na záměr Prištiny vytvořit pravidelnou kosovskou armádu, což je podle něj v rozporu s předchozí bruselskou dohodou i s dohodou Srbska s NATO. Třetí problém se týká sporu kolem energetické sítě na severu Kosova, obývaném silnou srbskou menšinou.

Vučić rovněž znovu vyčetl kosovským Albáncům neplnění záležitostí, které už byly v Bruselu dohodnuty. To se týká hlavně toho, že dosud nebylo vytvořeno Společenství srbských obcí, tedy oblastí v Kosovu s většinovým srbským obyvatelstvem.

Kabinet Mogheriniové ve zprávě ke schůzce diplomatickým slovníkem uvedl, že EU očekává, že obě strany splní své závazky k dialogu. Šéfka unijní diplomacie přitom poukázala na "potřebu, aby Kosovo a Srbsko zajistily podmínky pro dialog a zdržely se slov, akcí a opatření odporujících duchu normalizace".