Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

100 let od konce první světové: Jeden z největších konfliktů v dějinách si vyžádal miliony obětí

Britští vojáci na jednom z prvních tanků, které byly nasazeny v Bitvě na Sommě
Britští vojáci na jednom z prvních tanků, které byly nasazeny v Bitvě na Sommě
Foto: Great War

Válka vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenské metropoli Sarajevu. Politické napětí v Evropě však sílilo již delší dobu a sarajevský atentát byl jen rozbuškou.

Příměří podepsali po třech dnech jednání 11. listopadu 1918 v železničním vagonu v lese na stanici Rethondes u Compiegne delegace vedené německým státním tajemníkem Matthiasem Erzbergerem a francouzským vrchním velitelem maršálem Ferdinandem Fochem. Ráno v 5:05 hodin byl podepsán dokument, který stanovil, že od 11:00 hodin 11. listopadu 1918 zavládne na frontách příměří.

Válečný konflikt vyvolaly takzvaní centrální mocnosti, tedy Rakousko-Uhersko a Německo, které spolu s Itálií tvořily Trojspolek. Proti nim stály země Dohody - Francie, Rusko a Velká Británie. Itálie však po vypuknutí války vyhlásila neutralitu a nakonec vstoupila v roce 1915 do války na straně Dohody. K centrálním mocnostem se posléze připojilo Bulharsko a osmanská říše, k Dohodě celá řada zemí včetně USA.

Postupně se na souši vytvořilo pět front - západní, východní, italská, balkánská a blízkovýchodní; a bojovalo se také na území německých kolonií v Africe a v Oceánii.

Ve válce zahynulo na 18,5 milionu lidí, z toho téměř deset milionů vojáků. Na straně Dohody padlo podle serveru Velká válka 5,413.000 mužů, na straně centrálních mocností 4,029.000 mužů. Nejvíce mrtvých vojáků bylo z Německa a Ruska (kolem dvou milionů), 1,4 milionu z Francie a 1,1 milionu z Rakouska-Uherska. Zraněno bylo na obou stranách konfliktu celkem 20 milionů vojáků.

V průběhu první světové války bylo podle serveru Velká válka mobilizováno celkem 70,156.000 mužů. Dohodové státy mobilizovaly 44,558.000 mužů, centrální mocnosti 25,598.000.

Podle různých odhadů, které se většinou víceméně shodují, bojovalo ve válce asi 1,4 milionu mužů pocházejících z území Čech a Slovenska. Asi 140.000 jich ve válce zahynulo. Sloužili jak v rakousko-uherské armádě, tak v zahraničních legiích na druhé straně fronty.

Legie vznikaly zejména v Rusku, ve Francii a v Itálii. Do legií v Rusku vstoupilo podle údajů Vojenského historického ústavu (VHÚ) přes 80.000 vojáků, z nichž více než 4000 padlo. Na území Francie se podařilo soustředit 9600 mužů, přes 630 z nich padlo. Do legií v Itálii bylo zařazeno 20.000 mužů, z nichž 350 v bojích zemřelo. Celkově tak v legiích působilo asi 110.000 Čechů, z nichž asi 5000 zahynulo.

Britská historička, profesorka Heather Jonesová z Londýnské ekonomické školy (LSE) odhadla ve své studii Násilí na válečných zajatcích během první světové války počet válečných zajatců na sedm až devět milionů. Osm až devět milionů válečných zajatců uvedl také například německý historik Jochen Oltmer.

Válka zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Rozpadly se staré monarchie (Rakousko-Uhersko, osmanská říše, Rusko a Německo) a vznikla řada nových států (Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko či pozdější Jugoslávie), válka přinesla nástup bolševiků v Rusku, do popředí se dostaly Spojené státy a postupně se začaly rozpadat koloniální říše. Výsledky války byly zakotveny ve versailleském mírovém systému, který byl v letech 1919 až 1921 nadiktován poraženým zemím. Podle Versailleské smlouvy bylo Německo označeno za viníka války a bylo nuceno se vzdát rozsáhlých území a zavázat se splácet reparace. Ty byly jedním z důvodů velkých hospodářských problémů meziválečného Německa a neutěšená ekonomická situace přispěla k vzestupu Adolfa Hitlera a jeho nacistické strany.

Témata:  I. světová válka historie

Aktuálně se děje

22. dubna 2024 14:01

Počet mrtvých v Pásmu Gaz překročil 34 tisíc

Pracovníci úřadu civilní obrany v Pásmu Gazy od pátku vyzvedli těla 210 Palestinců z improvizovaného pohřebiště v areálu nemocnice Násir ve městě Chán Júnis na jihu oblasti, informuje agentura AP. Od začátku izraelské operace loni v říjnu v Pásmu Gazy zemřelo nejméně 34 151 Palestinců a dalších 77 084 bylo zraněno, sdělily dnes tamní úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy