reklama

Rakouská policie 70letého plukovníka v pátek zadržela. Podle rakouských médií ale muž nevyzradil Rusům žádné přísně utajované informace. Šlo prý spíše o zprávy dostupné na armádním intranetu a z jeho okolí. Za své služby pro Moskvu údajně získal 300.000 eur (necelých osm milionů Kč). 

Rakouská vláda případ odsoudila a šéfka diplomacie Karin Kneisslová, která kvůli aféře zrušila prosincovou cestu do Moskvy, varovala před zhoršením vzájemných vztahů.

Podle ruského listu však rakouská pravicová vláda působila v poslední době vůči Moskvě umírněně až přátelsky. Připomněl přitom, že Rakousko na rozdíl od většiny západních zemí nevyhostilo ruské diplomaty poté, co byli v Británii otráveni nervově paralytickou látkou novičok bývalý dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera. Vídeň se vyhnula i otevřené kritice Ruska v souvislosti s údajnou ruskou špionáží v Nizozemsku.

Nejnovější aféra je jen obyčejný pracovní moment ve vzájemných vztazích, míní podle listu šéf střediska germánských studií z Ruské akademie věd Vladislav Belov. "Na každou rozvědku existuje kontrarozvědka. Samozřejmě politici z Británie, Polska a Pobaltí se pokusí udělat z toho velký politický skandál, zejména proto, že tento špion je zcela reálný a je snadné to dokázat. Rakouská vláda nemůže nereagovat, protože jde o ustálenou praxi," řekl expert.

Strany podle něj nicméně nebudou přijímat unáhlená rozhodnutí. Belov mimo jiné odmítl zprávy o tom, že se Německo, které Vídeň o špionáži informovalo, tak snažilo Rusko a Rakousko "rozhádat". Skandál je totiž příliš obyčejný, míní odborník.