reklama

"Jsou zde tři možnosti: jednou je opustit Evropskou unii s dohodou... dalšími dvěma jsou ty, že ji opustíme bez dohody a že nebudeme mít vůbec žádný brexit," řekla Mayová rádiu BBC. "Je jasné, že v Dolní sněmovně jsou lidé, kteří chtějí brexit zhatit... a zvrátit rozhodnutí britského lidu. A to není správné," dodala premiérka.

Na otázku, zda by se mohlo hlasování o dohodě její vlády s Bruselem odložit, Mayová opakovaně odpověděla vyhýbavě. Naznačila ale, že jedná se zákonodárci o možnosti, která by umožnila parlamentu získat kontrolu nad spuštěním takzvané irské pojistky. Ta se týká možného budoucího uspořádání na hranici mezi Irskem a Severním Irskem v případě, že se Británie s EU po brexitu včas nedohodne na budoucích vztazích.

Stávající podoba irské pojistky je nepřijatelná zejména pro severoirské unionisty (DUP), kteří svými deseti hlasy umožňují Mayové vládnout a zároveň kategoricky odmítají jakékoli rozdíly mezi statusem Severního Irska a zbytku Spojeného království.

Mluvčí DUP pro brexit Sammy Wilson dnes uvedl, že jeho strana dohodu o brexitu nepodpoří, pokud však po jejím neschválení dojde na hlasování o nedůvěře vlády, bude hlasovat pro setrvání kabinetu premiérky Mayové u moci. "Zcela jistě bychom nehlasovali pro pád vlády, protože bychom pro to neměli důvod," řekl Wilson. Zároveň upozornil, že si DUP vyhrazuje právo odejmout kabinetu svou podporu kdykoli v budoucnu.

Soudní dvůr EU mezitím oznámil, že v pondělí - tedy den před klíčovým hlasováním v britském parlamentu - zveřejní svůj verdikt, jímž odpoví na otázku, zda může Británie jednostranně stáhnout své oznámení o vystoupení z EU. Generální advokát Soudního dvora EU Manuel Campos Sánchez-Bordona v úterý uvedl, že podle něj Británie tuto možnost má, učinit by tak ale musela před formálním uzavřením smlouvy o odchodu a v souladu s britským ústavním pořádkem.

Soud v Lucemburku se při finálním rozhodování o věci pohledem generálního prokurátora může, ale také nemusí řídit. Ve většině případů tak ale soudci činí.

S žádostí o výklad článku 50 lisabonské smlouvy, kterou se okolnosti odchodu Británie z EU řídí, se na unijní soudní instanci obrátil soud ve skotském Edinburghu kvůli sporu mezi skupinou prounijních skotských politiků a britským ministrem pro brexit.