reklama

Hlasování se konalo na návrh opozičních labouristů poté, co v úterý parlament jednoznačně odmítl dohodu o odchodu Británie z Evropské unie.

Vládu dnes kromě konzervativců podpořila také severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která podporuje menšinový kabinet Mayové. Předsedkyně DUP Arlene Fosterová po dnešním setkání s Mayovou předem potvrdila, že její strana vládu v hlasování podpoří. V kritické době pro Británii je to podle ní v národním zájmu.

Premiérka Mayová vzápětí po dnešním hlasování vyjádřila potěšení nad tím, že Dolní sněmovna její vládě vyjádřila podporu a ujistila, že vláda bude nadále pracovat na uskutečnění odchodu Británie z EU. Vybídla stranické předáky a představitele parlamentu k zahájení rozhovorů o této záležitosti už dnes večer. "Jsem připravena spolupracovat se kterýmkoli členem této sněmovny s cílem dospět k brexitu," prohlásila premiérka.

Šéf labouristů Jeremy Corbyn však upozornil, že jednání s premiérkou mohou pokročit pouze v případě, že vláda smete ze stolu možnost brexitu bez dohody. Rovněž zástupce Liberálních demokratů Edward Davey ujistil, že jeho strana se chce jednání zúčastnit, ale musí být vyloučena možnost neřízeného rozchodu s EU. Země má z EU odejít 29. března.

Předseda poslanecké frakce Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford řekl, že vítá "nabídku k rozhovorům ze strany premiérky" a dodal, že strany pokud možno musí konstruktivně spolupracovat.

V úterý parlament rovněž podle očekávání odmítl dohodu o vystoupení země z EU. Dohodu podpořilo 202 zákonodárců, proti bylo 432. Opoziční labouristé po této historické porážce vlády oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě.

Poté, co dnes vláda hlasování přežila, musí do 21. ledna v parlamentu předložit takzvaný "plán B", tedy návrh dalšího postupu ohledně brexitu.

Jedním z možných scénářů vývoje brexitu je i takzvaný neřízený brexit, který si ale žádná strana nepřeje a obecně je považován za nejhorší možnou variantu.

Mayová už během dnešních interpelací v parlamentu řekla, že neřízenému odchodu Británie z EU se lze vyhnout jen dvěma způsoby: schválením dohody, nebo zrušením brexitu. Její vláda přitom podle ní brexit rušit nehodlá, neboť by to podle ní bylo v rozporu s vůli lidu vyjádřenou v referendu z roku 2016.

Vláda se tak pravděpodobně pokusí s Evropskou unií dál jednat. Není také vyloučeno odložení brexitu nebo druhé referendum.

Problém pro velkou část britských politiků představuje v dohodě odmítnuté v úterý hlavně takzvaná irská pojistka, tedy záložní řešení, které by mělo zabránit vzniku přísného režimu na hranici britského Severního Irska a Irské republiky. Podle řady britských zákonodárců by aktivace pojistky znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.

Mayová už v polovině prosince ustála hlasování poslanců své vlastní strany o nedůvěře. Tehdy se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní Konzervativní strany a potažmo i předsedkyní vlády. V tajném hlasování podpořilo Mayovou 200 poslanců, 117 jí vyjádřilo nedůvěru.