reklama

24letá Rana si mohla úlevou odechnout, když se jí podařilo po dramatickém útěku uprchnout od despotického otce a účelového, nedobrovolného svazku s cizím mužem a získat azyl v Německu. Brzy však zjistila, že svou akcí k sobě obrátila hněv silnějších nepřátel.

Několik týdnů poté, co se usadila v Německu, jí přišla zpráva od jejího přítele a obchodního partnera, který ji informoval, že obchod na opravu telefonů, který pomohla rozjet, se dostal kvůli jejímu útěku do finančních potíží. Vláda zamrazila jeho aktiva. Rana se pokoušela situaci vyřešit před svého právníka, bez výsledku. Saúdská vláda jí nabídla jedinou možnost – navštívit saúdskou ambasádu a vyřešit to zde.

Rana není jediná uprchlá občanka, kterou se saúdská vláda pokoušela prostřednictvím zmrazení účtů přinutit k navštívení ambasád a setkání se s saúdskými úředníky. Mnozí ze saúdských uprchlíků, kteří výzvu vyslyšeli, poté zmizeli, vysvětluje Rana, proč se zdráhala jít na ambasádu. „ Uvnitř ambasády nejsem v Německu. Jsem na jejich území. Mohla bych zmizet a nikdo by mi nemohl pomoci“.

Ostře sledovaný případ na ambasádě zavražděného kritika režimu, novináře Džamála Chášukdžího, se zdá jí dávat za pravdu. Událost vynesla na světlo temnější tvář korunního prince Muhammada bin Salmána (MBS), o kterém se spekuluje, že stál za vraždou. MBS se pokouší v zemi i v zahraničí vystupovat jako reformátor, podle Rany však za jeho neoficiální vlády Saúdská Arábie ještě posílila svou umlčovací kampaň namířenou proti odpůrcům režimu, ať se jedná o aktivní politické disidenty či ženy, jejichž útěk vrhá stín na MBS vyzdvihovanou emancipaci saúdských žen (jako je např. povolení řídit auto).

Rana spolu s další saúdskou uprchlíci, Farah, uvádí některé taktiky, které režim používá, aby jim jejich pobyt co nejvíce znepříjemnil. Jejich rodinní příslušníci, kteří zůstali v Saúdské Arábii, jsou vystavěny harašení a jejich znemožňováno vycestovat či komunikovat s uprchlicemi.

Farah před jejím domovem zastavili dva cizí muži, kteří jí varovali, že ví kdo je a že bude svého činu litovat. Ve stejný čas na její WhatsApp přišla zpráva od muže, který se představil jako zaměstnanec saúdského ministerstva vnitra. Poslal jí obrázek svého stolu, na kterou měl složku s jejím jménem a fotografií nařizující její zatčení. Později též byla pronásledována dodávkou, kterou dle ní zcela nepochybně řídili muži, které potkala dříve.

Saúdští studenti působící na zahraniční univerzitě uvádí, že pokud publikují na sociálních sítích své politické názory neshodující se s státní propagandou, je jim okamžitě ze strany saúdských úředníků vyhrožováno, že jejich školní finanční zdroje budou okamžitě ukončeny, pokud v tom budou pokračovat.

Podle zjištění listu New York Times Saúdská Arábie provozovala armádu twitterových trollů, kteří útočili na exilové kritiky režimu. Farma shromažďuje seznamy kritiků, kteří jsou pak vystavěni urážkám a zastrašování. Zavražděný novinář měl proti této farmě bojovat, spekuluje se, že právě proto byl zavražděn. Trollí kampaň měl řídit Saúd Kahtání, poradce MBS pro sociální média, který byl po oznámení smrti Chášukdžího zbaven funkce.

Počet lidí, kteří opustili Saúdskou Arábii a začali vyhledávat azyl stoupl od doby, kdy MBS převzal moc. Zatímco v roce 2015 to bylo 575 případů, v roce 2017 to bylo více než 1200. Mnozí z nich se museli vrátit domů, protože úřady daných zemí došli k závěru, že jim nehrozí nebezpečí. Podle Rany však sice není v Saúdské Arábii válka, ale nebezpečí zde je přítomno velké. Další případy žen prchajících před dusivou atmosférou velmi konzervativní společnosti se jí zdají dávat za pravdu.