Lvíčata chalífátu. Co se děje s dětmi vychovanými Islámským státem?

Děti islamistů byly často od útlého věku vystaveny tvrdým fyzickým i psychologickým podmínkám. Teroristé z nich chtěli vycvičit neohrožené vojáky nebo sebevražedné atentátníky. Využívali je také ve svých propagandistických videích, kde se některé z dětí účastnily poprav. S tím, jak se „chalífát“ pod tlakem hroutil, se část „lvíčat“ ocitla v rukou Syrských demokratických sil.

Stanice Sky News nyní připravila reportáž ze zařízení, ve kterém probíhá program zaměřený na jejich rehabilitaci. Z bezpečnostních důvodů je objekt střežený ozbrojenci. Děti, o které se v nápravném centru starají, byly totiž zadrženy v průběhu bojů, kterých se často aktivně účastnily. Se zbraní v ruce a mnohdy opásané sebevražednými vestami.

„Některé z nich chtěly vyhodit do vzduchu vojáky, kteří je zachraňovali,“ sdělil pro Sky News ředitel centra. Rodiče, sourozenci i kamarádi těchto lvíčat často padli v boji za Islámský stát. Celé zařízení, jediná taková instituce v Sýrii, je pod dohledem průmyslových kamer. Kromě běžné školní výuky se zde pracovníci snaží poskytovat dětem i psychologickou pomoc.

Třináctiletého Pierra, jednoho z chovanců zařízení, přivedl do Sýrie jeho otec, když mu bylo pouhých devět let. Opustil svou ženu v Paříži a Pierra i jeho dva starší bratry odvezl do Turecka, odkud se dostali do Sýrie. Oba starší synové zahynuli při jednom z náletů, osud otce buď Pierre nezná, nebo ho nechce prozradit. „Jediné co chci je vrátit se domů za matkou,“ sdělil reportérům. „Řeknu jí vše, co se stalo … ale řeknu to pouze jí.“

V centru se starají také o dalšího šestnáctiletého chlapce, který se narodil ve francouzském Tolouse. Jeho matka je prý bojovnicí Islámského státu a dnes se pravděpodobně nachází v poslední enklávě, kterou organizace kontroluje. „Nezajímá se o mě,“ řekl chlapec novinářům. „Nenávidím jí. Stará se jen o sebe.“ I on by se chtěl vrátit do Francie a žít normální život. Ze zahraničí pochází velká část dětí v nápravném centru.

Ne všichni jsou však vůči osudu chlapců shovívaví a není jasné, zda budou jednotlivé země ochotny přijmout tyto děti zpět. „Jejich vlády by je měly repatriovat a umožnit jim žít nový život,“ myslí si ředitel zařízení. „Jsou to jen děti, jenom děti. Daeš je donutil dělat všechny ty věci. Nemohly si pomoci a trpěly,“ uvedl v rozhovoru. Jednotlivé vlády podle něj mají za své občany zodpovědnost, pokud ale přijetí dětí odmítnou, postarají se o ně v Sýrii. „V takovém případě se jich ujmeme,“ sdělil.

Témata:  Islámský stát ,  Sýrie,  válka,  děti,  terorismus