Dojde k zásadní změně v otázce amerických jaderných zbraní? Na stole je návrh nového zákona

Návrh zákona je velmi stručný a srozumitelný. „Politikou Spojených států je nepoužít jaderné zbraně jako první,“ stojí v jeho textu. V obou komorách Kongresu byl představen před dvěma týdny senátorkou Warrenovou a Adamem Smithem, který předsedá komisi pro ozbrojené složky ve Sněmovně reprezentantů.

V současnosti se podobným pravidlem řídí pouze Čína a Indie. Ostatní země jaderného klubu se zavázaly jen k tomu, že použijí zbraně jedině při své obraně. Spojené státy, jediná země na světě, která kdy použila atomové bomby v reálném konfliktu, by podle současné politiky měly zbraně nasadit jen za „extrémních podmínek na obranu svých životně důležitých zájmů nebo svých spojenců a partnerů.“

Snahy, aby Washington adoptoval pravidlo „No first use“ se již v minulosti objevily, nikdy však neuspěly. Zavedení naposledy zvažovala Obamova administrativa, nakonec se však prezident rozhodl jinak. Zastánci i kritici návrhu nicméně mají některé pádné argumenty.

Podle zastánců je přijetí této politiky důležitým krokem na cestě k větší jaderné bezpečnosti. „Je to politický závazek,“ vysvětlila pro server Vox Alexandra Bellová z neziskové organizace Center for Arms Control and Non-Proliferation. „Signalizuje světu, jakým směrem se chceme vydat,“ vysvětlila a dodala, že se Spojené státy nacházejí v situaci, „kdy si mohou dovolit takový druh politik přijmout“. Podporovatelé návrhu nejčastěji zdůrazňují potřebu zajistit, aby zbytečně nedošlo k jaderné válce. To by se mohlo stát například po špatném vyhodnocení signálů protivníka.

Odpůrci naopak namítají, že by mohlo přijetí pravidla „no first use“ zhoršit světovou bezpečnost a vést k jaderným závodům. „Účinný nástroj proti šíření jaderných zbraní, který máme v našem arzenálu, je rozšířené zastrašování,“ vysvětlil profesor Vipin Narang z MIT. „A přinejmenším u našich spojenců skutečnost, že nevyloučíme použití atomových zbraní na jejich ochranu i v případě konvenčního útoku, funguje uklidňujícím dojem,“dodal.

Pokud by o tento pocit američtí spojenci a partneři přišli, mohli by se uchýlit k vývoji vlastních jaderných zbraní. Nepřátelské země by naopak mohly na takové spojence zaútočit, aniž by se musely obávat, že vyprovokují jadernou odplatu Washingtonu.

Témata:  jaderné zbraně,  USA,  válka,  USA Washington,  bomby