reklama

O rozruch se ve středu postaral izraelský premiér Benjamin Netanjahu, když popsal podstatu konference. „Je to otevřené setkání s představiteli vedoucích arabských zemí, kteří zde sedí společně s izraelským premiérem, aby pokročili v otázce společného zájmu, války proti Íránu,“ uváděl anglický překlad jeho prohlášení, zveřejněný na sociálních sítích Netanjahuova úřadu.

Tato verze byla brzy z internetu stažena, podle premiéra došlo k nedorozumění a nesprávnému překladu. Sám přednesl projev v hebrejštině, kde použil výrazu „milchama“, který se dá doslovně přeložit jako válka, ale někdy označuje také boj nebo bitvu. Opravená verze již uváděla, že společným zájmem je právě „bojovat proti Íránu“.

Ostrá vyjádření přicházela na konferenci i ze strany Spojených států. „Nemůžete dosáhnout stability na Blízkém východě, aniž byste se postavili Íránu,“ sdělil novinářům americký ministr zahraničí Mike Pompeo po své úvodní řeči. „To prostě není možné.“ Zmínil, že Teherán má škodlivý vliv na Libanon, Jemen, Sýrii a Irák. „Tři H: Hútíové, Hamás a Hizballáh - to jsou opravdové hrozby,“ dodal Pompeo.

Americký viceprezident Mike Pence zase dnes tvrdě zkritizoval evropské spojence Washingtonu. Plán, který připravila EU, a který má usnadnit obchod s Teheránem, je podle Pence „snahou o zlomení amerických sankcí vůči Íránskému vražednému revolučnímu režimu.“ „Je to nerozumný krok, který jen posílí Írán, oslabí Evropskou unii a více od sebe vzdálí Evropu a Spojené státy,“ dodal.

Varšavského setkání se zúčastnili zástupci více než 60 zemí, mnoho evropských států však neposlalo své nejvýše postavené diplomaty. To platí například pro Německo a Francii, které jsou signatáři jaderné dohody s Íránem a obávaly se, že mělo setkání sloužit především pro vytvoření aliance proti Teheránu. Ani Česká republika nevyslala do Polska svého vrcholného diplomata. Českou delegaci vede náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař.

Na konferenci nebyli pozváni zástupce Íránu, kteří se mezitím setkali v Rusku se zástupci Turecka. Na jednáních měly země diskutovat o budoucnosti Sýrie, včetně provincie Idlíb, kterou nadále ovládají radikální islamisté napojení na Al-Káidu. Podle deníku Guardian usiluje Írán o to, aby Ankara souhlasila s rozmístěním syrské armády podél společných hranic.