reklama

Podle výzkumu není pravděpodobnost napadení azylantů příliš vysoká v místech, kde se usadil obzvlášť vysoký počet cizinců. Významným faktorem je především to, jak dlouhou zkušenost má původní obyvatelstvo s přistěhovalci.

Počet útoků je "v regionech s předchozím malým podílem cizinců vyšší než v regionech, které měly jejich vysoký podíl již dříve", zjistili autoři studie Horst Entorf a Martin Lange.

Pojem trestné činy z nenávisti studie chápe jako politicky motivovanou kriminalitu, jako je například podněcování k nenávisti, kreslení hákových křížů, fyzické útoky či žhářství.

V letech 2013 až 2015 se v jednom východoněmeckém okrese s podílem cizinců tři procenta po usídlení 1000 nových azylantů na 100.000 obyvatel odehrály v průměru dva až tři nenávistné incidenty. Ve srovnatelně velkém okrese v západním Německu to bylo pouze 0,4 až 0,6 incidentů, uvádí studie.