Dohoda o brexitu padla. Británie se řítí do krize

Poprvé poslanci Dolní sněmovny hlasovali o brexitové dohodě v polovině ledna. Tehdy ji podpořilo 202 poslanců a odmítlo 432, a britská vláda tak utrpěla historicky největší porážku v parlamentu.

Tentokrát dohodu podpořilo 235 členů vládní Konzervativní strany a čtyři nezávislí, k nimž se přidali také tři rebelové z Labouristické strany. Proti dohodě hlasovalo 238 labouristů, 75 konzervativců, 35 poslanců Skotské národní strany (SNP), 11 Liberálních demokratů, 11 členů Nezávislé skupiny, deset poslanců severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), šest nezávislých, čtyři zákonodárci velšské strany Plaid Cymru a jeden zástupce Zelených. Rozdíl mezi příznivci a odpůrci dohody tak činil 149 hlasů.

Mezi vládními konzervativci, kteří se postavili proti dohodě, byli například zastánci tvrdého brexitu Iain Duncan Smith a Jacob Rees-Mogg či bývalí ministři vlády premiérky Mayové Boris Johnson, Esther McVeyová a Dominic Raab. Bývalý ministr pro brexit David Davis překvapivě - na rozdíl od svého nástupce ve funkci Raaba - dohodu podpořil.

Mayová parlamentu předložila smlouvu o odchodu z EU a politickou deklaraci, na jejichž textu se po pondělním nočním jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem nic nezměnilo. Názor poslanců chtěla změnit pomocí tří nových textů.

Jedním z nich byl "právně závazný nástroj" vztahující se k brexitové smlouvě, který má Bruselu znemožnit, aby po neomezenou dobu vázal Británii k unijním pravidlům pomocí tazvané irské pojistky.

Další úpravou bylo společné prohlášení připojené k politické deklaraci, které mimo jiné zavazuje obě strany, aby se usilovně snažily do prosince 2020 najít "alternativní ujednání", díky nimž by nemusela sporná pojistka vůbec vstoupit v platnost.

Posledním novým bodem bylo jednostranné prohlášení Británie, podle něhož bude moci Londýn přijmout opatření, díky nimž bude platnost pojistky pouze dočasná.

Témata:  Brexit,  Velká Británie