reklama

Podle některých načasoval Trump uznání Golan právě tak, aby před volbami podpořil svého spojence Netanjahua. S ním má dnes jednat také o Íránu, který USA i Izrael označují za největší hrozbu pro region. Netanjahu bude v USA i v úterý, kdy se zúčastní konference Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC), hlavní proizraelské lobbistické skupiny v USA. Později ještě spolu s manželkou Sarou s Trumpem povečeří.

Trump oznámil minulý týden, že USA by měly uznat svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, protože jsou významné pro izraelskou bezpečnost a stabilitu v regionu. Mnoho států označilo Trumpův výrok za porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN, Golany jsou v mezinárodních dokumentech označovány jako okupované území. S Trumpem nesouhlasí ani Evropská unie a podle Moskvy může Trumpův krok destabilizovat situaci na Blízkém východě.

Golanské výšiny leží na jihozápadě Sýrie mezi Libanonem, Izraelem a Jordánskem. Izrael v roce 1981 anektoval 1200 kilometrů čtverečních Golan, asi 510 kilometrů čtverečních na východě ovládá Sýrie. Na části Golan je nárazníkové pásmo kontrolované silami Pozorovatelskými silami OSN pro odpoutání (UNDOF).

Po izraelském vpádu z oblasti emigrovala většina arabských obyvatel (kolem 130.000 lidí) a Izrael tam postupně vybudoval přes tři desítky osad, v nichž nyní žije na 20.000 izraelských osadníků. Na okupovaném území žije i asi 20.000 Syřanů, většina z nich jsou příslušníci nábožensko-etnické komunity Drúzů.

Pro Izrael jsou Golanské výšiny velmi důležité, jednak ze strategického hlediska - umožňují monitorovat rozsáhlé oblasti syrského a libanonského území, kde Izrael vidí hrozbu od íránských milic a šíitského hnutí Hizballáh. Golany jsou také jedním ze zdrojů vody pro Izrael a mimo jiné se tam nachází i jediné izraelské lyžařské středisko.