Arktida vedra nevydrží, světu hrozí do deseti let katastrofa

Od roku 1979 Arktida ztratila zhruba 40 % svého ledu a ten zbývající je tenčí než kdy předtím. Výzkum OSN ukazuje, že zimní teploty v Arktidě by měly do roku 2050 vzrůst nejméně o 3° C a do roku 2080 o 5 až 9° C. Některé klimatické modely dokonce předpovídají, že arktická ledová čepice by mohla zmizet úplně v létě roku 2030.

To však neznamená, že situace v arktické oblasti se nedotkne zbytku světa. „Co se děje v Arktidě, nezůstane v Arktidě,“ říká Joyce Msuya, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí. „Nyní je zapotřebí naléhavějšího opatření v oblasti klimatu, abychom se vyhnuli případům, které by mohly být pro naši planetu ještě horší, než jsme si mysleli."

Studie zjistila, že do roku 2050 by mohly být čtyři miliony lidí a přibližně 70 % dnešní arktické infrastruktury jsou ohroženy rozmrazením permafrostu. Existuje mnoho výzkumů, které naznačují, že klimatické změny v arktické oblasti uvolní po celém světě hladinu moře, což způsobí pobřežní záplavy, erozi a škody na budovách a infrastruktuře.

Zároveň se očekává, že se uvolní do atmosféry miliardy metrických tun uhlíku a metanu. To v konečném důsledku povede k ještě vyšším teplotám. Důsledky by mohly zahrnovat častější požáry, ztrátu stanovišť a poškození infrastruktury.

Arktida je ohrožena nejen změnou klimatu, ale i povrchem vody, který se během let stal o 30 % kyselejší. Tamní mořské druhy, obzvláště korály, měkkýši nebo mořští ježci, jsou obzvláště zranitelné. Studená voda, ve které žijí, může obsahovat více rozpuštěného CO2, což vede k větší kyselosti.

„Naléhavost dosažení cílů Pařížské dohody se jasně projevuje v Arktidě, protože je jedním z nejzranitelnějších a rychle se měnících regionů na světě,“ říká finský ministr životního prostředí, energetiky a bydlení Kimmo Tiilikainen. „Musíme na celém světě podstatně omezit emise skleníkových plynů, černého uhlíku a dalších takzvaných znečišťujících látek s krátkou životností."

Témata:  Arktida,  OSN (Organizace spojených národů)