"Jsme pro to, abychom migraci řešili v zemích původu, v tranzitních zemích a nikoliv její důsledky. Odmítáme povinné relokace," uvedla Saková. Dodala, že čtveřice středoevropských států podporuje zachování schengenského prostoru volného pohybu osob a ochranu jeho vnějších hranic.
Českou republiku na schůzce zastupoval náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek. "Model povinného přerozdělování (migrantů) se ukázal jako nefunkční. Migraci musíme řešit na vnější hranici," řekl.
Migrace, ochrana hranic, kyberkriminalita i ochrana měkkých cílů. @vnitro dnes v Bratislavě představilo své priority pro české předsednictví V4. Více zde: https://t.co/wPw96Ww1sU
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) 21. června 2019
Polská ministryně vnitra Elžbieta Witeková uvedla, že hrozba migrační vlny se v současnosti týká regionu západního Balkánu a oblastí Středomoří.
"Aktivní pomoc států V4 na západním Balkáně je takovou naší výkladní skříní, jak můžou státy V4 aktivně přispívat k tomu, že se řeší migrační krize," řekl Kulhánek. V regionu pomáhali střežit hranice EU i čeští policisté.
Podle Kulhánka se Česko během svého nadcházejícího předsednictví ve V4, které přebírá od Slovenska, chce zaměřit i na oblast migrační a azylové politiky, dále na kybernetickou kriminalitu a na boj proti drogové kriminalitě. Ministr dodal, že Česko se bude snažit přispět k tomu, aby EUdojednala efektivnější ochranu vnějších hranic a rovněž opatření v oblasti návratové politiky.