Klimatický apartheid. Z OSN zaznělo drsné varování

odle Alstona budou lidé s vyšším společenským a ekonomickým statusem hrát ve vypořádání se s klimatickými změnami velkou roli, ale na ty nejchudší se ohlížet nebudou. "Jestli se budeme spoléhat na soukromý sektor, může dojít k tomu, že bohatí využijí své prostředky, aby unikli hladu, narůstajícím teplotám i konfliktům a zbytek světa bude trpět," uvedl Alston.

Odborník uvedl příklad z New Yorku, kde v roce 2012 udeřil hurikán Sandy. Zatímco budovu americké banky Goldman Sachs na Manhattanu chránily před stoupající hladinou a prudkými dešti desetitisíce vlastních pytlů s pískem a připojení na záložní generátor, nejchudší obyvatelé americké metropole byli bez přístupu k elektřině nebo zdravotní péči.

Podle Alstona i ta nejoptimističtější předpověď, ve které se svět do roku 2100 oteplí o 1,5 stupně, znamená pro nejchudší nedostatek jídla, ztrátu příjmu nebo horší přístup ke zdravotnictví. Mnoho z nich se pak bude muset rozhodnout mezi smrtí hladem a odchodem do bohatších regionů.

Odborník, který jako zvláštní zpravodaj nehovoří za OSN, ale organizaci předkládá výsledky svého výzkumu, také kritizoval zavedenou praxi, kdy vlády podle něj nedělají nic víc, než vysílají své zástupce debatovat na konference, konkrétní kroky přitom vidět nejsou. Vědci a ekologičtí aktivisté přitom na problémy klimatické změny upozorňují už od 70. let.

Agentura Reuters uvedla, že ve světě k určitým pozitivním změnám dochází. Energie z obnovitelných zdrojů je levnější, ve 49 zemích světa se snížily emise a 7000 měst, 245 regionů a 6000 společností se rozhodlo snižovat emise. Oproti tomu brazilský prezident Jair Bolsonaro plánuje znovu povolit kácení Amazonského deštného pralesa kvůli těžbě a Číně se i přes odklon od uhelné energie nedaří snížit uvolňování metanu, který země produkuje.

Témata:  OSN (Organizace spojených národů),  globální oteplování,  klimatická změna