reklama

F-35 na scéně

Výjimkou nebyl ani test střely údajně vycházející z ruské verze SS-26 Iskander, který proběhl minulý týden, konstatuje analytik. Podotýká, že vojenští experti se snažili získat co nejvíce informací o raketě a odborníci na Severní Koreu diskutovali o vzkazu, který Kim Čong-un vysílá Soulu a Washingtonu, a pokládali si otázku, zda šlo o varování Donaldu Trumpovi, že Severokorejci ztrácejí trpělivost s jeho diplomacií, nebo o snahu získat lepší pozici před pokračováním jednání o denuklearizaci Korejského poloostrova.   

"V tomto případě může být poslední test ani ne tak protestem vůči vyjednávací strategii Trumpovy administrativy, ale spíše odvetou za jihokorejský zisk (letounů) F-35 joint strike fighter," míní DePetris. Připomíná, že KLDR se nesouhlasem s dodávkami amerických strojů netají a již 11. července označil nejmenovaný představitel severokorejského ministerstva zahraničí nákup za "extrémně nebezpečnou akci", která si žádá protireakci.

Severokorejci dostáli svým slovům, konstatuje odborník. Poukazuje, že Kim komentoval raketový test prohlášením, že "největší prioritou" a "nezbytnou aktivitou" k zajištění bezpečnosti země je neustále vyvíjet a testovat účinné prostředky k neutralizaci zbraní, které bez debat představují bezprostřední ohrožení bezpečnosti KLDR.

V severokorejském zpravodajském žargonu jde podle DePetrise o přístup oko za oko - Pchjongjang nehodlá pasivně přihlížet jihokorejskému nákupu strojů F-35 bez odpovědi. Jasná otázka pak zní, proč se Severokorejci tak obávají těchto letounů v jihokorejské službě, uvádí expert. Soudí, že severokorejský hněv pramení ze dvou důvodů.

"První je politický," míní DePetris. Vysvětluje, že do Kimovy hlavy sice nevidíme, ale diktátor zřejmě vnímá letouny F-35 v Jižní Koreji jako porušení dohod, které uzavřel v červnu 2018 s Trumpem a v září 2018 s Jižní Koreou, jelikož obě vyzývají všechny strany k nahrazování více než šest desetiletí trvajícího antagonismu konstruktivnějšími vztahy.

Trump a Kim podepsali nezávazný dvoustránkový dokument, jehož první bod hovořil o navázání "nových vztahů v souladu s touhou lidu obou zemí po míru a prosperitě", uvádí analytik. Dodává, že o tři měsíce později Kim a jihokorejský prezident Mun Če-in signovali komplexnější smířlivou dohodu, jejímž hlavním cílem bylo zastavit "veškeré nepřátelské akty" obou korejských států vůči sobě navzájem, a to ve všech oblastech.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

V jistém smyslu tedy Washington a Soul slíbily Pchjongjangu opatření k vytvoření stabilnějšího, rovnějšího a více respektujícího partnerství ještě před samotnou dohodou o denuklearizaci, interpretuje situaci DePetris. Domnívá se, že Trumpova osobní setkání s Kimem a Munovy iniciativy měly částečně přesvědčit severokorejského vůdce, že USA a Jižní Korea se přestávají dívat do minulosti a hledí kupředu.

Nyní však budou jihokorejští piloti sedět v kokpitech technologicky nejpokročilejšího letounu světa a není třeba mít doktorát ze severokorejských studií, aby člověk chápal, proč to Kim považuje za akt nepřátelství a dvojitý podraz, deklaruje analytik. To, zda s tím souhlasí i Washington a Soul, označuje za irelevantní, protože Pchjongjang to takto skutečně cítí.

Problém pro obstarožní armádu

"Druhý faktor živící Kimovo rozohnění je praktičtější," pokračuje DePetris. Zdůrazňuje, že F-35 je mimořádně působivý letoun a byť jej provázely neustále rostoucí náklady i zklamání během testovací fáze, co do univerzálnosti je na špičkové úrovni.

F-35 má nejlepší technologii stealth ze všech letounů, což znamená, že nepřátelská protivzdušná obrana, která zpravidla ani tak není nejlepší, bude střílet naslepo, vysvětluje odborník. Odkazuje na prohlášení výrobce, firmy Lockeed Martin, že kombinace technologie stealth, radaru AESA a zbraní ukrytých ve vnitřních pumovnicích umožňuje pilotům útočit na pozemní cíle z větší dálky bez zachycení nepřítelem.       

Pro KLDR, která spoléhá na 13 tisíc děl zakopaných nedaleko Soulu coby náhražku za svou jinak obstarožní armádu, je tato technologie mimořádně nebezpečná, nastiňuje DePetris. Soudí, že F-35 může být pro Pchjongjang ještě větší hrozbou v budoucnu, jelikož analýza Trumpovy administrativy hovoří o možnosti, že by letoun nesl střely schopné ničit balistické rakety za letu a letos v lednu Pentagon oznámil, že tuto variantu blíže posoudí.

Pokud by taková výzbroj pro F-35 byla nakonec úspěšně vyvinuta, severokorejský raketový program by se v případě konfliktu stal méně efektivním, vysvětluje expert. Přesto dodává, že severokorejské hřímání proti americké vojenské přítomnosti poblíž Korejského poloostrova není ničím novým a Kimův režim vždy považoval veškerá vojenská opatření v Jižní Koreji, bez ohledu na jejich rozsah a důležitost, za důkaz o přípravách Washingtonu a Soulu na válku proti KLDR.

"F-35 ovšem není běžná zbraňová platforma. A jelikož přichází v momentě, kdy mezikorejské rozhovory zamrzly a diskuze na pracovní úrovni mezi americkými a severokorejskými vyjednavači visí na vlásku, není divu, že Kim nařídil svým generálům dále zvyšovat vojenskou sílu země," píše DePetris. Domnívá se, že pokud chce Soul provozovat stroje F-35, neměl by být překvapen, že KLDR se pokusí dosáhnout maximální parity, nebo - přesněji - navodit její dojem.