Rusko má v Sýrii používat zakázanou munici, zástupce ředitele HRW obvinil Moskvu a Asada

Usvědčující záběry

Zápalné zbraně podle aktivisty prší z nebes ve strategických oblastech Sýrie, jako je například sever města Aleppa, posledních již několik týdnů téměř denně. Útoky přišly poté, co se syrské pozemní jednotky podporované ruským letectvem pokusily město obklíčit a vyhnat z něj opoziční síly, vysvětluje Solvang.   

Celkem 113 zemí včetně Ruska - nikoliv však Sýrie - podepsalo smlouvu zakazující používání ze vzduchu shazovaných zápalných zbraní v oblastech s koncentrací civilistů, připomíná zástupce HRW. Doplňuje, že v reakci na poslední dopis této organizace vyzývající k posílení snah o přijetí mezinárodního zákona o zápalných zbraních ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov připustil, že zápalná munice způsobuje v Sýrii "značné lidské škody", avšak za důvod označil její nesprávné nasazení.   

Syrské vládní síly tento typ zápalných zbraní nasazují proti opozici v zemi již od roku 2012, pokračuje Solvang. Konstatuje, že dne 18. června letošního roku však televize Russia Today zveřejnila na YouTube video natočené na ruské letecké základně Hmeimin v Sýrii, na němž jsou zachycené ruské stroje SU-34 vyzbrojené zápalnými bombami RBK-500 ZAB-2.5SM . "Tyto záběry naznačují, že také Rusko používá v Sýrii zápalnou munici," uvádí aktivista.

Kvůli pokračujícím bojům je těžké určit přesný dopad posledního nasazení zápalných zbraní na civilisty, ale správa nemocnice v Anadanu tvrdí, že právě takové bomby zasáhly a poškodily 16. června toto zdravotnické zařízení, poukazuje zástupce HRW. Zdůrazňuje, že zasažení funkční nemocnice jakoukoliv zbraní je porušením válečného práva a v žádném případě ho nelze kvalifikovat jako "nesprávné nasazení".    

"Nedávné užití zápalné munice v Sýrii a záběry zveřejněné Russia Today ukazující ruské nasazování těchto zbraní přitáhly pozornost médií, podnítily OSN k šetření a znepokojení vyjádřily Turecko, Spojené státy a Velká Británie," píše aktivista. Dodává, že zápalná munice je pouze jedním z typů zbraní, které ohrožují civilisty na severu Aleppa.

Válečné zločiny nikdo nešetří

Jakmile Rusko na konci září 2015 zahájilo svou vzdušnou kampaň, došlo v Sýrii také k výraznému nárůstu používání kazetové munice, především pak v posledních týdnech, deklaruje Solvang. Doplňuje, že celkem 119 zemí uzavřelo v roce 2008 smlouvu o zákazu takové munice, byť mezi nimi chybí Rusko i Sýrie. Dlouhé týdny tak denně přicházejí zprávy o nasazení kazetových bomb v několika syrských provinciích, především v Aleppu a Idlibu, připomíná zástupce ředitele lidsko-právní organizace.

"Jediný důvod, proč byla kazetová munice zakázána, je fakt, že její rozpad na menší nálože nad rozlehlým územím v průběhu útoku představuje bezprostřední ohrožení civilistů v oblasti," vysvětluje Solvang s tím, že takové zbraně nelze z jejich podstaty nasadit tak, aby rozlišovaly civilisty od bojovníků. Dodává, že dalším problémem je skutečnost, že z mnoha menších náloží, které po dopadu nevybuchnou, se fakticky stávají pozemní miny, které mohou při manipulaci vybuchnout, například pokud na ně narazí děti.        

Na základě denně přicházejících fotografií zachycujících zbytky výbušnin po bojích v Sýrii lze podle aktivisty konstatovat, že mnoho z nich tvoří právě součást kazetové munice. Syrská civilní ochrana, dobrovolnická pátrací a záchranná organizace operující v opozicí ovládaných oblastech, zlikvidovala více než 600 kusů nevybuchlých částí kazetové munice jen od letošního března, kdy začala systematicky čistit nevybuchlé nálože.  "Mnoho dalších zřejmě leží na ulicích či je pohřbeno v polích a představuje hrozbu pro civilisty," varuje Solvang. Podotýká, že podobně jako v případě zápalné munice některé fotografie a videa z ruské letecké základny pořízené mezi říjnem a listopadem 2015 přesvědčivě dokazují, že tyto zbraně používá také Rusko, ačkoliv to popírá.      

"Nakonec v Aleppu dokumentujeme vážné strádání civilistů způsobené běžnými leteckými bombami - stejně jako nezákonné zabíjení civilistů ozbrojenými opozičními skupinami," uvádí aktivista. Tvrdí, že jen za dva dny začátkem června nálety zabily nejméně 32 civilistů na opozicí ovládaných územích a raketové údery usmrtily nejméně 22 civilistů na vládou  kontrolovaném teritoriu.

Dne 9. května vydaly Spojené státy a Rusko prohlášení, v němž přislíbily provést společné vyhodnocení útoků v Sýrii, které vedly k velkých civilním obětem, a výsledky předat vídeňské Mezinárodní skupině na podporu Sýrie a Radě bezpečnosti OSN, připomíná Solvang. Poukazuje, že Rada bezpečnosti ve své rezoluci z 3. května důrazně nabádá země k nezávislému, úplnému, rychlému, nestrannému a efektivnímu vyšetření porušování válečného práva v souvislosti s útoky na zdravotnická zařízení, jako jsou nemocnice a lékařská centra. "Dosud nemáme zprávy o žádném takovém vyšetřování," uzavírá zástupce HRW.   

Témata:  Rusko,  Ruská armáda,  Sýrie