reklama

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) dohodu označila za „historickou ránu lidským právům". „Mlžení, co kterého je tato dohoda obalena, nedokáže zakrýt houževnatou stranu Evropské unie otočit se ke globální migrační krizi zády a úmyslně ignoruje své mezinárodní závazky," uvedl ředitel programů AI pro Evropu John Dalhuisen.

Fotis Filippou, náměstek ředitele kampaní Amnesty International pro Evropu už před uzavřením dohody uvedl: „Říkáme vedoucím představitelům EU, že by si měli skutečně uvědomit, že uprchlíci jsou lidé a ne zboží, a že by neměli obchodovat s lidskými životy. Přivezli jsme 28 záchranných vest, které mají tuto zprávu přinést všem 28 členským států EU." Princip výměny uprchlíků označil na nehumánní.

Dohoda Evropské unie a Turecka o vracení migrantů, kterou v pátek dojednali lídři osmadvacítky s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem, je však podle většiny evropských politiků jednoznačným krokem vpřed při řešení migrační krize.

Britský premiér David Cameron po skončení summitu uvedl, že EU má poprvé plán, který, pokud se bude správně a plně dodržovat, by mohl něco ovlivnit. Naději na řešení migrační krize nyní vidí i polská premiérka Beata Szydlová. „Můžeme říci, že jsme o krok blíže k řešení tohoto problému," řekla dnes po návratu z Bruselu. Podle ní je dohoda kompromisem „dobrým pro obě strany".

Estonský premiér Taavi Roivas uvedl, že dohoda by mohla být průlomem, zásadní ale podle něj bude, zda se ji v praxi podaří plně prosadit. Uzavření turecké cesty považuje za velmi důležité také litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová, uznává však, že jde jen o „částečné řešení". Hlavní je prý lepší ostraha vnějších hranic EU.

„Někdo by mohl říci, že taková dohoda není vyvážená a víc z ní profituje turecká strana, ale musíme postupně zavírat migrační toky... Všechny případné kritiky ujišťujeme, že celý proces bude v souladu s evropským a mezinárodním právem," řekl slovenský premiér Robert Fico.

Někteří ale upozorňují na to, že o její funkčnosti rozhodne až uplatnění v praxi, s nímž by se mělo začít od neděle.  Mírná skepse zaznívá z Itálie. „Jde o určitý krok vpřed, prosazení v praxi ale vůbec není samozřejmé," řekl ministr zahraničí Paolo Gentiloni. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Laura Boldriniová je kritičtější. „Jsem velice pesimistická. Tato dohoda, obávám se, v praxi neobstojí," řekla. Evropa se podle ní kvůli naději na řešení migrační krize vzdala svých hodnot.