Afghánské domácnosti trpí nedostatkem jídla, upozorňuje organizace

V Afghánistánu se k dlouhodobému suchu a dopadům pandemie covidu-19 nyní přidaly otřesy vyvolané současnou politickou situací. Po nástupu k moci radikálního hnutí Tálibán byly zahraniční afghánské rezervy zmrazeny, veřejné finance se hroutí a vzrůstá tlak na bankovní systém.

Podle rozvojového programu by propad reálného HDP v Afghánistánu mohl vést k 25procentnímu nárůstu chudoby. Nyní žije pod hranicí chudoby 72 procent obyvatel země a asi 50 procent je závislých na humanitární pomoci.

Zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová podle stanice Al-Džazíra ve čtvrtek na zasedání Rady bezpečnosti zdůrazňovala, že mezinárodní společenství musí pokračovat ve finanční podpoře Afghánistánu i přes obavy z toho, jaký režim Tálibán nastolí. V opačném případě podle Lyonsové v zemi hrozí "úplný rozvrat hospodářství i společenského řádu".

Zahraniční dárci v čele se Spojenými státy pokrývali přes 75 procent veřejných výdajů afghánské vlády, uvedla AFP. Po jejím svržení radikálním hnutím Tálibán ale administrativa amerického prezidenta Joea Bidena oznámila, že přímá ekonomická pomoc a odblokování zmrazených účtů centrální banky bude záviset na dalších krocích islamistického hnutí. Také Mezinárodní měnový fond zablokoval Tálibánu přístup k asi 440 milionům dolarů nouzových rezerv (9,4 miliardám Kč).

Světový potravinový program pomocí telefonického dotazování zjistil, že zhruba 93 procent afghánských domácností nemá dostatek jídla. Situace byla kritická ještě před nástupem Tálibánu, nyní se ale ještě zhoršila kvůli tomu, že lidé mají potíže dostat se k hotovým penězům a rostou ceny základních potravin.

"Podíl domácností, které se uchylují k extrémním strategiím, aby vykompenzovaly nedostatek, se zdvojnásobil," sdělila Anthea Webbová, která stojí v čele asijské sekce WFP. V některých rodinách podle ní například rodiče nejedí, aby mohli nakrmit své děti.

Témata:  Afghanistán,  Světový potravinový program (WFP)