Američanům klesla naděje dožití nejvíce od konce války

"Je to obrovský pokles," řekl Robert Anderson, který má na starosti demografická data ve Středisku pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které nové údaje uveřejnilo. "Abyste našli podobný pokles, musíte se ohlédnout až ke druhé světové válce, ke 40. létům 20. století," dodal.

Podle agentury AP přitom CDC tuto statistiku zveřejnilo poprvé jen na základě předběžných záznamů a nemusely se k němu ještě dostat ani všechny úmrtní listy z prvních šesti měsíců loňského roku. "U těchto čísel je opravdu ohromující, že odráží pouze první polovinu roku... Očekávala bych, že se ta čísla budou jen zhoršovat," míní výzkumnice Kirsten Bibbinsová-Domingová z University of California v San Francisku.

Data přitom podle NYT poukazují na prohlubující se rasové a etnické nerovnosti v USA. Například v černošské populaci totiž poklesla naděje dožití za prvních šest měsíců roku 2020 o 2,7 roku, čímž smazala opatrný růst z posledních 20 let. Běloši v USA nyní mají předpokládanou délku života o šest let delší než černoši, což je největší rozdíl od roku 1998.

U Hispánců ukazatel spadl o 1,9 roku na výsledných 79,9 let. V bělošské populaci pak CDC eviduje menší pokles než u předchozích dvou etnických skupin: ze 78,8 let na rovných 78.

Propad naděje dožití je podle expertů způsobem zčásti přímými dopady pandemie covidu-19, zčásti pak zvýšenou úmrtností na jiné zdravotní problémy kvůli odkládané zdravotní péči. Podle deníku The Washington Post (WP) k vývoji přispěl i nárůst v počtech předávkování drogami.

NYT však upozorňuje, že jak rychle naděje dožití kvůli pandemii poklesla, tak rychle může po jejím odeznění znovu vzrůst. Při epidemii španělské chřipky se mezi lety 1917 a 1918 propadla předpokládaná délka života o 11,8 let, již za rok se však údaje znovu vrátily ke své původní hodnotě.

V USA v posledních týdnech prudce klesá počet nově infikovaných koronavirem. Od začátku tohoto týdne se pohybuje na úrovni, které dosahoval v druhé polovině října, tedy před dosud nejhorší vlnou místní epidemie, jež vyvrcholila zhruba v polovině ledna.

Za poslední měsíc rovněž klesl asi o polovinu počet lidí hospitalizovaných s těžkým průběhem covidu-19, za stejnou dobu se také asi o třetinu snížil sedmidenní průměr počtu zemřelých za 24 hodin.

Experti se podle listu WP zcela neshodují na tom, co nynější ústup pandemie způsobilo. Podle některých za ním stojí rychle postupující očkovací kampaň - alespoň jednu dávku již podle dat NYT obdrželo přes 40 milionů Američanů, obě injekce pak více než 15 milionů lidí. Zdravotníci nyní v průměru naočkují 1,64 milionu osob za den.

Jiní odborníci přičítají pokles obecnému sezónnímu výkyvu v šíření infekčních respiračních onemocnění, další pak zvýšenému dodržování preventivních opatření proti šíření nákazy v americké společnosti.

Všichni experti se však podle WP domnívají, že se USA i přes nedávné zlepšení nadále nachází v černé fázi pandemie. Denně v zemi nadále umírá v průměru přes 2100 lidí, jen za poslední den přibylo téměř 2500 obětí nákazy. Nově nakažených místní úřady registrují průměrně kolem 80.000 za 24 hodin.

Spojené státy mají přitom stále nejvyšší celkové počty pozitivních testů i zemřelých po nákaze covidem-19 na světě. V přímé souvislosti s koronavirem zemřelo podle Univerzity Johnse Hopkinse již 490.718 Američanů, SARS-CoV-2 se tam pak prokázal dohromady u 27,8 milionu lidí.

Celkově v roce 2020 v USA umřelo více lidí než v kterémkoli předchozím roce, úřady poprvé v dějinách země zaznamenaly přes tři miliony mrtvých.

Témata:  USA,  COVID-19 koronavirus